1. Vaše argumentace “postradatelností” je naprosto zavádějící. Nejedna se o legislativní pojem ze zákona o dráhách, ale pouze o vaše interní opatření, jehož
význam je vašimi pracovníky soustavně precenovan. Drah bez provozu mate radu a přesto nezadáte o jejich zrušení.
O nevyužívání teto dráhy lze úspěšně pochybovat, když i vy sami uvádíte v bodě 3, ze o její využití je ze strany města zájem, nemluvě o řadě skladu na NNŽ a
nejasném osudu provozni budovy.
Rozhodnutím MD byla zrušena na vaši zadost pouze severní část zhlavi NNŽ.
Usnesení MHMP není pro SŽ zavazne a změna územního plánu je vzhledem k jeho omezené platnosti dosti nereálná. Jestliže však Magistrat (správně město Praha)
projevil zájem o získání dotčených pozemků a infrastruktury, bylo by logické jednat o jejich prodeji. Proč se tak neděje?
2. Je překvapující, ze SŽ neví, které části teto dráhy byly odstraněny neoprávněně. Tedy kromě části v Malesicich se jedna i o odstranění několika set metru
kolejiště východně od zhlavi NNŽ.
Provizorní odstranění vyhybky c.7 lze sice pochopit, ale pouze jako docasne. Napravení stavu však není “zásadnější investici”, ale uvedením kolejiště do stavu v
souladu se zákonem o dráhách. Ostatně případné zrušení dráhy MD ještě není rozhodnutím o jejím odstranění, ke kterému je kompetentní jiný správní orgán.
Konstatuji tedy, ze odstranění obou části teto dráhy je prestupkem proti zákonu o dráhách a to pod sankcí.
3. O odstranění dráhy muže požádat pouze její vlastník. Ptám se tedy znovu: Proč SŽ dosud nejedná s městem Praha o prodeji dráhy?