•  Do jaké míry při rozhodování o výběru trasy hráli roli argumenty Fyzikálního ústavu a Ústřední vojenské nemocnice a jak je SŽ vyhodnotilo?

Správa železnic bere argumenty obou institucí velmi vážně. Proto jsme nechali zpracovat několik nezávislých odborných posudků. Ty měly kromě posouzení nejvhodnější trasy tunelu také odpovědět na otázku, jaký dopad budou mít jednotlivé varianty na oba subjekty. Šlo například o posouzení přípravných vibrací a strukturálního hluku nebo o vhodné geologické podmínky. Všechny odborné posudky od nezávislých autorit doporučují trasu tunelu Jih, která podle jejich závěrů nebude mít na tyto instituce žádný vliv. Výsledky těchto odborných studií jsou samozřejmě k dispozici také oběma partnerům.

Ústřední vojenská nemocnice vydala k záměru raženého tunelu postupně dvě stanoviska. V roce 2016 to bylo souhlasné stanovisko, v roce 2020 změnila názor a vydala zamítavé stanovisko. Důvodem byly údajně špatné geologické podmínky a možnost ohrožení nemocnice ražbou. Odborný posudek Ruhrské univerzity v Bochumi potvrdil, že žádná z variant tunelového řešení nemocnici nemůže ohrozit.

• Posledním krokem SŽ bylo zadání pro vypracování expertízy odborníky z Ruhrské univerzity v Bochumi. Jaké poklady její experti měli k dispozici, kdo je vytvořil a kolikrát zástupci univerzity navštívili dotčenou lokalitu, k níž se vyjadřovali?

Mezinárodně respektovaní specialisté z univerzity v Bochumi měli k dispozici veškerou dokumentaci, která byla v dotčeném úseku v minulosti zpracována. Její součástí byly také geotechnické průzkumy pro jednotlivé varianty. Součástí zadání znaleckého posudku bylo mimo jiné posouzení toho, jestli jsou současné podklady dostatečné pro nezpochybnitelné rozhodnutí o vedení trasy tunelu. Expertní tým pod vedením profesora Thewese zdůraznil, že dodané podklady bez jakýchkoli pochybností umožňují posoudit vhodnost jednotlivých variant a jejich dopad na okolí. Připomněl také, že tyto podklady jsou komplexnější, než je v této fázi přípravy běžné ve velkých zahraničních projektech.

Správa železnic postupovala při zadání zcela transparentně. Veškeré podklady, které jsme poskytli univerzitě, měli předem k dispozici zástupci Spolku za ochranu Střešovic a Břevnova, tedy předseda spolku Roman Mejstřík a odborný poradce, kterého si spolek vybral – docent Alexandr Rozsypal. Tento odborný poradce zadání odsouhlasil a neměl k němu žádnou zásadní připomínku. Zástupci zahraniční univerzity místo navštívili, i když to pro zpracování znaleckého posudku není nutné a i když situaci zkomplikovala pandemie a zrušené lety. Zástupci České geologické služby, která je dalším zpracovatelem posudků, byli na místě opakovaně.

• Na jakém základě byla k vytvoření expertízy vybrána právě Ruhrská univerzita, proč a kým?

Znalecký posudek zahraniční autority požadoval Spolek za ochranu Střešovic a Břevnova. Později se k tomuto požadavku přidala také Městská část Praha 6, Hlavní město Praha a Ministerstvo dopravy. Součástí posudku mělo být posouzení čtyř variant. První je zahloubení stávající trasy a ražba tunelů ve třech variantách. Správa železnic navrhla pro zpracování posudku tři zahraniční univerzity, které jsou v oboru stavby tunelů nejznámější. Šlo o univerzity v Curychu, Grazu a Bochumi.

K výběru univerzity v Bochumi došlo na schůzce s veřejností letos v březnu. Účastníci, včetně předsedy Spolku za ochranu Střešovic a Břevnova pana Mejstříka, tuto volbu odsouhlasili. Univerzita v Bochumi je v oboru uznávaná jako největší světová autorita na ražbu tunelů metodou TBM, která bude použita ve Střešovicích. Správa železnic vyšla veřejnosti vstříc také v požadavku na zpracování posudku Českou geologickou službou. Ta nezávisle na univerzitě v Bochumi předběžně určila jako nejvhodnější trasu také variantu Jih.

Pozn.: Otázky nadačního fondu jsou v původním znění.

Odpovědi přinášíme i formou videopříspěvku: