Epizoda podcastu

Pražské hlavní nádraží zažívá nebývalý nápor. Už za běžné situace jde o nejvytíženější nádraží v Česku. Nyní sem však navíc přijíždí tisíce ukrajinských uprchlíků denně. Jak náročné je zajistit bezproblémový chod budovy pro cestující a zároveň efektivní pomoc potřebným? Nejen na to odpoví Jan Vágner, správce budovy pražského hlavního nádraží.

Známe podobu terminálu vysokorychlostní železnice, který vyroste u Roudnice nad Labem. Vítězem architektonické soutěže Správy železnic se stalo studio Rusina Frei architekti vedené Martinem Rusinou a Martinem Freiem. Bylo pro ně vítězství v konkurenci 9 dalších a dle poroty velmi kvalitních návrhů velkým překvapením? Panovaly mezi nimi při tvorbě vítězného řešení nějaké rozpory? A vypisuje se v Česku dostatek architektonických soutěží? I na to hosté podcastu odpoví.

Správa železnic v loňském roce pro modernizaci železniční infrastruktury v České republice využila 99,9 % všech evropských dotačních prostředků, které byly k dispozici. Podíl prostředků z fondů EU na investicích překročil částku 20 miliard korun. Napříč všemi finančními zdroji se pak na modernizaci infrastruktury podařilo využít 99,8 % dostupných prostředků. Roli dotací při realizaci investic jsme věnovali i další díl podcastu, do kterého přijal pozvání ředitel odboru dotačního managementu EU Správy železnic pan Tomáš Čoček. Zaměříme se nejen na to, jaké prostředky a pro jaké účely je na železnici možné čerpat. Rozebereme i důvody, proč se u nás v současné době železnice bez dotací neobejde. A také způsoby, jak by je v budoucnu bylo možné nahradit.

Jsou podnikovým záchranným sborem, který Správa železnic zřizuje k tomu, aby pomáhal udržet provozuschopnost železniční dopravní cesty. Vedle samotných požárních zásahů se musí starat taky o požární bezpečnost budov a obslužných zařízení na železnici. Asi nejvíce ale veřejnost drážní hasiče vnímá při jejich činnosti v mimořádných situacích – ať už při kalamitě odstraňují z tratí popadané stromy, evakuují cestující z vlaku kvůli poruše nebo nehodě, nebo například zasahují u střetu na železničním přejezdu. Jakou používají techniku, co všechno vůbec práce drážního hasiče obnáší a jaký je o ni zájem? Nejen o tom v dalším podcastu hovoří náměstek ředitele HZS Správy železnic Miloš Němec.

Správa železnic začala s postupnou instalací jednotného mobiliáře do železničních stanic a zastávek. Nové lavičky, odpadkové koše a další související prvky musí mít vysokou praktickou, technickou, ale i estetickou hodnotu, aby se hodily do prostředí historické stanice i na moderní nádraží. Jejich údržba musí být zároveň co nejsnazší. Podrobněji o výběru mobiláře, jeho parametrech i životnosti promluví v novém díle podcastu dvojice hostů. Pozvání přijal David Blahoš, vedoucí oddělení provozu budov a Richard Vodička, zástupce dodavatelské společnosti Egoé.

Zatímco v současné době dojedete za 50 minut autem z Prahy mnohdy pouze na předměstí, plánovaná vysokorychlostní trať slibuje stejný dojezdový čas z hlavního města až do Brna. Nejen tento benefit rozebírá v novém díle podcastu Marek Pinkava, manažer VRT Praha – Brno – Ostrava. Promluví ale i o tom, v čem vidí největší výzvy projektu a především, kdy se z plánů na papíře stane realita.

Fungování a rozvoj tak velké společnosti, jakou je Správa železnic, se neobejde bez jasně stanovené strategie. Ať už sleduje cíle v budoucnosti relativně vzdálené, anebo změny potřebné v nejbližších letech. Směřování Správy železnic koordinuje Jiří Pavel, který přiblíží, co a kdo naše plány do budoucna utváří. Jakou pozici v nich mají projekty na zlepšování parametrů infrastruktury, novostavby tratí nebo modernizace velkých uzlů? V čem bude prospěšné využívání digitálních technických map a jaké činnosti pomůže zefektivnit informační modelování staveb? A jak se na Správě železnic například osvědčilo projektové řízení? Také na to se v dalším dílu podcastu Správy železnic zeptáme.

V provozu na železnici platí předpisy a jasná pravidla, kdo komu musí předávat konkrétní zprávy a hlášení. Například informace o modernizaci a stavbách ale obvykle zajímají širší okruh zájemců a do hry nejen v těchto chvílích vstupuje odbor komunikace, který na Správě železnic řídí Kateřina Šubová. Jakou formou se informace dostávají ze Správy železnic k veřejnosti, ale i kde si je lidé mohou sami vyžádat. Anebo jak se práce rázem změní v případě mimořádné události na železnici. Nejen o těchto tématech se hovoří v dalším podcastu Správy železnic.

V posledních čtyřech letech investovala Správa železnic do železniční infrastruktury více než 100 miliard korun. Aktuálně běží zhruba čtyři stovky investičních akcí a víc než dvojnásobek se připravuje. Podle ředitele odboru investic Karla Švejdy bude Správa železnic usilovat o to, aby v následujících letech ani přes obtížnější dostupnost zdrojů stávající objem investic neklesal. Do čeho Správa železnic investuje, jaké limity jí nastavuje trh, ale také proč u staveb rostou vysoutěžené ceny? Nejen o tom bude řeč v dalším podcastu Správy železnic.

Zatímco ještě loni nepřišla ve veřejné soutěži o určitou nemovitost nabídka žádná, letos o tu stejnou nemovitost projevilo zájem i šestnáct uchazečů - tak popisuje zvyšující se účast v soutěžích o prodávané objekty Správy železnic šéf oddělení prodeje majetku, pan Karel Ort. Jaké jsou vlastně podmínky prodeje nepotřebného majetku? Proč se nemůže prodat za korunu? A jak postupovat, pokud o zbytný objekt máte zájem? I to se dozvíte v následujícím díle podcastu.