Epizoda podcastu

První terminál pro vysokorychlostní železnici v Česku získal konkrétní obrysy. Za návrhem, který zvítězil v architektonické soutěži Správy železnic, stojí sdružení tvořené firmami Metroprojekt Praha a OV architekti. „Šlo o to v návrhu sladit funkční i estetickou stránku. Teď už to bude více o kompromisech,“ uvádějí k další přípravě zástupci vítězných společností – Štěpán Valouch a David Krása. Jak velkou výzvou pro ně soutěž byla? A čím se tato stavba bude lišit od běžných českých nádraží? Poslechněte si další díl podcastu Správy železnic.

Správa železnic převzala do svého majetku nádražní budovy v roce 2016. Postupná revitalizace všech objektů je přitom jedním z jejích hlavních cílů. „Opravit všechny nádražní budovy je dlouhodobý úkol, do čtyř let bychom měli mít v Praze a Středočeském kraji opraveny zásadní nádražní budovy, do deseti let pak všechny,“ popisuje šéf Oblastního ředitelství Praha Vladimír Filip. Jak náročné je budovu přestavět na plně bezbariérovou? A k jakému procesu musí dojít, aby bylo možné zbytný objekt prodat? I na tyto dotazy odpovíme v dalším díle podcastu Správy železnic.

Než se reálně u každé stavby poprvé kopne do země, je nutné zpracovat celou řadu projektových dokumentací a absolvovat mnohdy komplikované povolovací procesy. „Menší typy projektů jsme schopni nachystat za rok a půl,“ komentuje délku přípravy staveb ředitel stejnojmenného odboru Pavel Paidar. Co všechno taková příprava obnáší? A na čem se může nejčastěji zaseknout? Pusťte si další díl podcastu Správy železnic, kde se věnujeme nejen těmto otázkám.

Největší a nejvytíženější nádraží v České republice prochází v posledních letech výraznou proměnou. Vedle historické Fantovy budovy z počátku 20. století se během příštích let výrazně změní i nová odbavovací hala. „Naším cílem je, aby hlavní nádraží po všech stavbách, které zde v příštích letech proběhnou, plnilo funkci dominantního a pěkného nádraží v centru Prahy,“ říká ředitel Stavební správy západ Petr Hofhanzl. Proměně pražského hlavního nádraží je věnován nový díl podcastu Správy železnic.

Příprava vysokorychlostních tratí v Česku nabírá na obrátkách. Například u pilotního úseku mezi Prahou-Běchovicemi a Poříčany se už pracuje na dokumentaci pro územní rozhodnutí s tím, že v roce 2025 by se mělo začít stavět. Bude výstavba VRT finančně nákladnější, než u klasických tratí? Proč se stavět nezačalo už mnohem dříve? A co přinesou VRT občanům měst, kterými povedou? I na tyto dotazy odpoví v tomto díle podcastu Martin Švehlík, ředitel odboru přípravy vysokorychlostních tratí.

7825, právě tolik přejezdů má ve své správě Správa železnic. Podíl přejezdů zabezpečených křížem se přitom každý rok snižuje, podle ředitele odboru traťového hospodářství Radka Trejtnara je to zhruba o 80 ročně. „V dnešní hektické době chceme zabezpečení přejezdů nastavit tak, aby bylo výrazné a nepřehlédnutelné,“ říká. Jaké technologie a novinky se v oblasti zvýšení zabezpečení přejezdů testují? Jak funguje kamerový systém na přejezdech a kde v nejbližší době vzniknou nadjezdy nebo podjezdy? I jsou témata nového dílu podcastu Správy železnic.

Nový jízdní řád platí každoročně od poloviny prosince. „Na to, o jaký jde komplikovaný dokument, připravuje ho pouze šedesát pracovníků. Kompromisy při jeho přípravě hledáme v podstatě nepřetržitě,“ přiznává šéf konstruktérů jízdních řádů Alexandr Vrtěl. Jak funguje spolupráce s dopravci a objednateli nebo okolními zeměmi? A jaké výzvy museli zvládnout letos? I to se dozvíte v dalším díle podcastu Správy železnic.

Z centra Prahy na letiště vlakem bez přestupu za 25 minut, do Kladna za půl hodiny. To je jeden z benefitů, který by měla přinést modernizace trati mezi Prahou a Kladnem s odbočkou na letiště. Kdy bude kompletně hotová? Jsou obavy z budování Střešovického tunelu na místě? A jaké výhody přinese dojíždějícím řidičům a obyvatelům Prahy 6? Detaily prozradí Jakub Bazgier, náměstek ředitele Stavební správy západ, který má na starosti přípravu celé stavby.

Evropský vlakový zabezpečovací systém (ETCS) dokáže v případě potřeby zastavit vlak nebo snížit rychlost, kterou strojvedoucí nedodržel. Teď začíná pokrývat českou železniční síť. Kdy bude zaveden jeho výhradní provoz? Jak přesně funguje? A podraží proto cestování po železnici? I na tyto dotazy odpoví v dalším díle podcastu Správy železnic manažer programu ETCS Tomáš Konopáč.

Mezi Prahou a Berounem má vyrůst 24,7 km dlouhý železniční tunel. Podle Michala Froňka, hlavního manažera projektu, bude tunel jedním z nejdelších i v celosvětovém měřítku. Jak složitá je jeho příprava? V čem tkví největší rizika? A jsou na takovou stavbu čeští zhotovitelé vůbec připravení? I to se dozvíte v 1. díle podcastu Správy železnic.