Reportáže a podcasty

Evakuační vlaky s lidmi prchajícími z Ukrajiny začaly do Prahy přijíždět už před více než měsícem. Na hlavní nádraží jich dorazilo už přes sto tisíc! Aktuální situaci na nádraží jsme vám přiblížili tento týden v našem podcastu. Další informace vám přinášíme v této reportáží.

Pražské hlavní nádraží zažívá nebývalý nápor. Už za běžné situace jde o nejvytíženější nádraží v Česku. Nyní sem však navíc přijíždí tisíce ukrajinských uprchlíků denně. Jak náročné je zajistit bezproblémový chod budovy pro cestující a zároveň efektivní pomoc potřebným? Nejen na to odpoví Jan Vágner, správce budovy pražského hlavního nádraží.

Známe podobu terminálu vysokorychlostní železnice, který vyroste u Roudnice nad Labem. Vítězem architektonické soutěže Správy železnic se stalo studio Rusina Frei architekti vedené Martinem Rusinou a Martinem Freiem. Bylo pro ně vítězství v konkurenci 9 dalších a dle poroty velmi kvalitních návrhů velkým překvapením? Panovaly mezi nimi při tvorbě vítězného řešení nějaké rozpory? A vypisuje se v Česku dostatek architektonických soutěží? I na to hosté podcastu odpoví.

V polovině prosince se úplně zastavil provoz vlaků mezi Blanskem a Brnem. V tomto úseku 1. tranzitního koridoru se tak mohla naplno rozběhnout trojice staveb, která zlepší stav a parametry samotné trati a změní i podobu železniční stanice Adamov a ostatních zastávek. V dalším dílu Z(S)práv železnic jsme se zaměřili na první stavbu ve směru od Brna. V úseku Brno-Maloměřice – Adamov proběhla demontáž trakčního vedení a původních stožárů a zároveň už se betonují nové základy pro trakční vedení. Pracuje se také na přeložkách zabezpečovacího a sdělovacího zařízení. A aby mohli stavbaři provést například výměnu mostů a další práce na železničním spodku, musí nejprve z celého úseku snést koleje.

Správa železnic v loňském roce pro modernizaci železniční infrastruktury v České republice využila 99,9 % všech evropských dotačních prostředků, které byly k dispozici. Podíl prostředků z fondů EU na investicích překročil částku 20 miliard korun. Napříč všemi finančními zdroji se pak na modernizaci infrastruktury podařilo využít 99,8 % dostupných prostředků. Roli dotací při realizaci investic jsme věnovali i další díl podcastu, do kterého přijal pozvání ředitel odboru dotačního managementu EU Správy železnic pan Tomáš Čoček. Zaměříme se nejen na to, jaké prostředky a pro jaké účely je na železnici možné čerpat. Rozebereme i důvody, proč se u nás v současné době železnice bez dotací neobejde. A také způsoby, jak by je v budoucnu bylo možné nahradit.

Rekonstrukce památkově chráněné nádražní budovy na plzeňském hlavním nádraží odstartovala loni v květnu. Po několika měsících práce postoupily do fáze, která má vliv i na samotné cestující. Úderem ledna se jim uzavřela spodní část odjezdové haly a veškeré služby se přemístily pouze do horních prostor. Na co se v letošním roce stavbaři soustředí a jak dlouho nebude hala k dispozici už zjistíte v reportáži.

Jsou podnikovým záchranným sborem, který Správa železnic zřizuje k tomu, aby pomáhal udržet provozuschopnost železniční dopravní cesty. Vedle samotných požárních zásahů se musí starat taky o požární bezpečnost budov a obslužných zařízení na železnici. Asi nejvíce ale veřejnost drážní hasiče vnímá při jejich činnosti v mimořádných situacích – ať už při kalamitě odstraňují z tratí popadané stromy, evakuují cestující z vlaku kvůli poruše nebo nehodě, nebo například zasahují u střetu na železničním přejezdu. Jakou používají techniku, co všechno vůbec práce drážního hasiče obnáší a jaký je o ni zájem? Nejen o tom v dalším podcastu hovoří náměstek ředitele HZS Správy železnic Miloš Němec.

Podoba pardubického nádraží se postupně mění od předloňského podzimu. Tehdy se rozběhla rozsáhlá modernizace celého pardubického železničního uzlu za 5,6 miliardy korun. A zatímco během ní prochází rekonstrukcí především kolejiště, peróny, mosty a buduje se například i nová lávka, nyní už se mezi opravované objekty zařadila i samotná nádražní budova. Stavbu spolufinancuje EU.

Ačkoli astronomická zima odstartovala teprve před pár dny, na sníh a mráz musí být železničáři připraveni už od podzimu. Ještě předtím, než spadne první vločka, musí být nachystaná technika, potřebné náčiní i samotné tratě. Co tato příprava přesně obnáší uvidíte v dalším dílu Z(S)práv železnic.

Správa železnic začala s postupnou instalací jednotného mobiliáře do železničních stanic a zastávek. Nové lavičky, odpadkové koše a další související prvky musí mít vysokou praktickou, technickou, ale i estetickou hodnotu, aby se hodily do prostředí historické stanice i na moderní nádraží. Jejich údržba musí být zároveň co nejsnazší. Podrobněji o výběru mobiláře, jeho parametrech i životnosti promluví v novém díle podcastu dvojice hostů. Pozvání přijal David Blahoš, vedoucí oddělení provozu budov a Richard Vodička, zástupce dodavatelské společnosti Egoé.