Reportáže a podcasty

Dnešní den je poněkud speciální. Uhodnete proč? Na 16. dubna totiž připadá Světový den hlasu, kdy si veřejnost už několik let připomíná, že i lidský hlas může trpět nemocemi. Naši kolegové tiskoví mluvčí využívají svůj hlas jako pracovní nástroj, kterým vás informují o aktuálním dění na Správě železnic. S hlasem pracují takřka neustále a uvědomují si tedy, že péče o něj je velmi důležitá. Proto jsme se spolu s nimi rozhodli přispět k osvětě a připravili pro vás trochu netradiční podcast. Dozvíte se například, jak vypadá pracovní den tiskového mluvčího, ale také, jak se můžete o svůj hlas starat.

Moderní odbavovací prostory, informační a navigační systémy, bezbariérové přístupy i vyšší úroveň veřejných toalet – změny, které nejvíce ocení cestující. Díky rekonstrukcím výpravních budov se zároveň zlepšuje zázemí pro potřebné technologie, a také pro zaměstnance Správy železnic i dopravců.

Praha a Přerov. Z pohledu železničního provozu dvě klíčová místa. Právě tam totiž sídlí Centrální dispečerská pracoviště, ze kterých se řídí provoz na hlavních tratích po celé republice. Jak fungují a ovlivnila jejich chod aktuální situace spojená s koronavirem? Co obnáší funkce traťového dispečera? A vymizí v budoucnu profese výpravčích? I na tyto otázky v podcastu odpoví náměstek generálního ředitele pro řízení provozu pan Miroslav Jasenčák.

Oprava plastiky zlatých křídel z roku 1907 trvala i s přípravou jeden rok. Ocelová konstrukce, která nese křídla, byla značně zkorodovaná a hrozilo zhroucení celé plastiky.

Zkušenosti s výstavbou tunelů čerpal řadu let v Norsku, nyní má na Správě železnic na starosti nejenom správu a údržbu tunelů, ale také přípravu předpisů pro projektování vysokorychlostních tratí. Nejspíš právě proto považuje Jan Vrbata za největší výzvu výstavbu Krušnohorského tunelu, který povede po vysokorychlostní trati Praha – Drážďany. Jak se dají tak náročné funkce s rozdílným zaměřením skloubit a co obnáší? A jakou nejnebezpečnější situaci zažil při práci na tunelových stavbách v Norsku? I o tom Jan Vrbata promluví.

Ty tam jsou doby, kdy se okolí tratí halilo do kouře z uhlí spalovaného v parních lokomotivách. Krajinou se dnes nešíří ani nezaměnitelný hluk, který už z dálky předznamenával příjezd dieselových strojů. Pokračuje elektrifikace železnice, po bezstykových kolejích jezdí mnohem tišší motorové jednotky.

Souběh několika významných stavebních akcí na prvním koridoru přinese zásadní omezení železniční dopravy. Výluky, které tam 6. dubna 2021 začnou, jsou podle ředitele odboru jízdních řádů Alexandra Vrtěla svým rozsahem a dobou trvání zcela unikátní. Cestující se po jejich skončení mohou těšit na rychlejší cestování, nyní se ale musí obrnit trpělivostí. Jaká konkrétní omezení přijdou? A o kolik se prodlouží doba, kterou cestující stráví ve vlaku? Odpovědi nejen na tyto otázky zazní v dalším díle podcastu Správy železnic.

Generální ředitel Jiří Svoboda pracuje na železnici celý život, přičemž poslední tři roky stojí v jejím čele. Do roku 2030 by podle jím nedávno představené vize měla česká železnice projít velkou proměnou. Bude ale na všechny ambiciózní projekty jako jsou například vysokorychlostní tratě dostatek peněz? Co pro železnici znamená konzervace drah? A změní se v souvislosti s demolicemi objektů postup při pozbývání a prodeji majetku? I na tyto otázky šéf Správy železnic odpoví.

Nádražní budova v Hradci Králové se brzo bude pyšnit novou dlažbou. Vzhledem k památkové ochraně budovy musí být ale nová dlažba přesnou kopií té dosluhující.

První terminál pro vysokorychlostní železnici v Česku získal konkrétní obrysy. Za návrhem, který zvítězil v architektonické soutěži Správy železnic, stojí sdružení tvořené firmami Metroprojekt Praha a OV architekti. „Šlo o to v návrhu sladit funkční i estetickou stránku. Teď už to bude více o kompromisech,“ uvádějí k další přípravě zástupci vítězných společností – Štěpán Valouch a David Krása. Jak velkou výzvou pro ně soutěž byla? A čím se tato stavba bude lišit od běžných českých nádraží? Poslechněte si další díl podcastu Správy železnic.