Reportáže a podcasty

Nejen rychlejší a komfortnější, ale díky elektrizaci také ekologicky šetrnější doprava. Regionální trať mezi Olomoucí a Šumperkem prochází kompletní modernizací, která ji v řadě ohledů přiblíží parametrům hlavních koridorových tratí.

Správa železnic převzala do svého majetku nádražní budovy v roce 2016. Postupná revitalizace všech objektů je přitom jedním z jejích hlavních cílů. „Opravit všechny nádražní budovy je dlouhodobý úkol, do čtyř let bychom měli mít v Praze a Středočeském kraji opraveny zásadní nádražní budovy, do deseti let pak všechny,“ popisuje šéf Oblastního ředitelství Praha Vladimír Filip. Jak náročné je budovu přestavět na plně bezbariérovou? A k jakému procesu musí dojít, aby bylo možné zbytný objekt prodat? I na tyto dotazy odpovíme v dalším díle podcastu Správy železnic.

Od září 2020 stavbaři nepřetržitě pracují na přestavbě pardubické stanice. Dosud proběhla například rekonstrukce kolejiště mezi 3. a 4. nástupištěm a pracuje se na kolejích mezi 2. a 3. nástupištěm, došlo také k částečné demontáži nástupišť, izolaci podchodů nebo výstavbě prvního pilíře pro pěší lávku. Stavbu spolufinancuje EU.

Než se reálně u každé stavby poprvé kopne do země, je nutné zpracovat celou řadu projektových dokumentací a absolvovat mnohdy komplikované povolovací procesy. „Menší typy projektů jsme schopni nachystat za rok a půl,“ komentuje délku přípravy staveb ředitel stejnojmenného odboru Pavel Paidar. Co všechno taková příprava obnáší? A na čem se může nejčastěji zaseknout? Pusťte si další díl podcastu Správy železnic, kde se věnujeme nejen těmto otázkám.

Největší a nejvytíženější nádraží v České republice prochází v posledních letech výraznou proměnou. Vedle historické Fantovy budovy z počátku 20. století se během příštích let výrazně změní i nová odbavovací hala. „Naším cílem je, aby hlavní nádraží po všech stavbách, které zde v příštích letech proběhnou, plnilo funkci dominantního a pěkného nádraží v centru Prahy,“ říká ředitel Stavební správy západ Petr Hofhanzl. Proměně pražského hlavního nádraží je věnován nový díl podcastu Správy železnic.

Na pražském hlavním nádraží se momentálně realizují nebo připravují k realizaci tři zásadní projekty. Zatímco v červnu skončí dvouletá rekonstrukce fasády a střechy historické Fantovy budovy, v dubnu začne obnova jejích interiérů. Ty plánuje Správa železnic v budoucnu mnohem více otevřít veřejnosti. Posledním je plánované zastřešení nové odbavovací haly, které se bude realizovat v letech 2023 až 2026.

Příprava vysokorychlostních tratí v Česku nabírá na obrátkách. Například u pilotního úseku mezi Prahou-Běchovicemi a Poříčany se už pracuje na dokumentaci pro územní rozhodnutí s tím, že v roce 2025 by se mělo začít stavět. Bude výstavba VRT finančně nákladnější, než u klasických tratí? Proč se stavět nezačalo už mnohem dříve? A co přinesou VRT občanům měst, kterými povedou? I na tyto dotazy odpoví v tomto díle podcastu Martin Švehlík, ředitel odboru přípravy vysokorychlostních tratí.

7825, právě tolik přejezdů má ve své správě Správa železnic. Podíl přejezdů zabezpečených křížem se přitom každý rok snižuje, podle ředitele odboru traťového hospodářství Radka Trejtnara je to zhruba o 80 ročně. „V dnešní hektické době chceme zabezpečení přejezdů nastavit tak, aby bylo výrazné a nepřehlédnutelné,“ říká. Jaké technologie a novinky se v oblasti zvýšení zabezpečení přejezdů testují? Jak funguje kamerový systém na přejezdech a kde v nejbližší době vzniknou nadjezdy nebo podjezdy? I jsou témata nového dílu podcastu Správy železnic.

Zima v uplynulých dnech naplno ukázala svoji sílu a potrápila i českou železnici. Přívaly sněhu a mráz způsobily námrazu na výhybkách, trakčním vedení nebo zaváté tratě, což přineslo komplikace v dopravě. Jak na železnici za takového počasí probíhá údržba tratí? A dají se tyto jevy eliminovat tak, aby byl provoz narušený co nejméně?

Nový jízdní řád platí každoročně od poloviny prosince. „Na to, o jaký jde komplikovaný dokument, připravuje ho pouze šedesát pracovníků. Kompromisy při jeho přípravě hledáme v podstatě nepřetržitě,“ přiznává šéf konstruktérů jízdních řádů Alexandr Vrtěl. Jak funguje spolupráce s dopravci a objednateli nebo okolními zeměmi? A jaké výzvy museli zvládnout letos? I to se dozvíte v dalším díle podcastu Správy železnic.