VRT v uzlu Brno

Železniční uzel Brno se stane klíčovým prvkem infrastruktury systému Rychlých spojení. Většina dálkových vlaků v České republice i velká část mezinárodních spojů bude vedena přes tento uzel. S malou nadsázkou lze konstatovat, že Brno se stane středobodem vysokorychlostní železnice zemí V4, protože všechny linky spojující jejich hlavní města budou vedeny právě přes jihomoravskou metropoli.
Mapa linkového vedení Brno
Tento fakt je hlavním motivem návrhu dostavby železničního uzlu Brno v horizontu plného provozu vysokorychlostních vlaků v zemi. Klade velké nároky na kapacitu řešení i na vysokou míru spolehlivosti, kdy každý nedostatek v dopravní situaci v uzlu bude mít dopady do provozu v širokém okolí.
 

Rychlé spojení:   

RS 1 VRT Praha – Brno – Ostrava – Polsko
RS 2 VRT Brno – Břeclav – Slovensko 

Úsek: 

uzel Brno

Maximální rychlost: 

80 až 200 km/h

Provoz: 

osobní vysokorychlostní vlaky
osobní vlaky tažené lokomotivou rychlostí 200 až 230 km/h

Zahájení stavby: 

2025–2040

Uvedení do provozu: 

2027–2045

Hlavním místem zastavení pro osobní vlaky bude stanice Brno hlavní nádraží.

Z hlavního nádraží budou odjíždět vysokorychlostní vlaky ve směru do Prahy (4–5x za hodinu), do Vídně (min. 1x za hodinu), do Bratislavy (min. 1x za hodinu) a do Ostravy (1–2x za hodinu). V horizontu realizace VRT Haná mohou vysokorychlostní vlaky odjíždět také ve směru Olomouc.

Stavebně je VRT od Prahy (VRT Vysočina) přivedena do nového hlavního nádraží od jihu, stejně jako VRT od Břeclavi (VRT Jižní Morava). Případná budoucí VRT ze směru Ostrava (VRT Haná) je ve vzdálenějším časovém horizontu připojena do uzlu Brno v oblasti Slatiny.

Jako důsledek výše popsaného značného významu uzlu Brno pro vysokorychlostní železnici je ve studii proveditelnosti kromě základního přivedení VRT do připravovaného nového hlavního nádraží navrženo ještě několik jeho rozšíření.

Pro zajištění požadované míry spolehlivosti a bezpečnosti provozu je navrženo vzájemné přímé propojení mezi VRT Vysočina a VRT Jižní Morava a také mezi VRT Vysočina a modernizovanou tratí Brno – Přerov (v budoucnu VRT Haná).

Pro maximalizaci obsluhy území s minimem návazné dopravy v centru města je navržena doplňková předměstská zastávka Brno-Vídeňská. Na jižním propojovacím úseku může vzniknout také zastávka Brno-Letiště Tuřany.

Zastávka Brno-Vídeňská

Dodatečné zastavení vlaku na předměstí má podobně jako v Praze, Jihlavě nebo v řadě zahraničních měst přiblížit vysokorychlostní železnici obyvatelům regionu, kteří při cestě na vysokorychlostní vlak nebudou muset cestovat do centra města a zatěžovat ho zbytečnou dopravou.

Zejména cestující, kteří jako návaznou dopravu využijí své auto, nebudou muset v centru hledat místa pro parkování, jichž bývá dlouhodobě nedostatek. Zastávka poslouží také návštěvníkům východní části města, například při cestách do fakultní nemocnice nebo do vysokoškolského kampusu. Bude to možné díky zastavení rychlíků a příměstských expresních spojů z Vysočiny.

Návrh je koncipován tak, aby na zastávce Brno-Vídeňská byl možný snadný přestup také na regionální spoje na trati Zastávka u Brna – Brno hl. n. To bude umožněno vybudováním dodatečných nástupišť také na této trati. Návrh předpokládá rovněž zajištění přestupu na městské autobusové i tramvajové linky.

Zastávka Brno-Vídeňská není navrhována jako plnohodnotné nádraží.

Toto řešení vychází jednak z důvodu velmi omezeného prostoru, jednak s ohledem na fakt, že je souběžně připravována plnohodnotná přestavba železničního uzlu včetně nového hlavního nádraží.

Konfigurace kolejí neumožní vzájemní předjíždění ani ukončení jejich jízdy. Přestože je zde navrženo celkem 5 vysokorychlostích kolejí, vlak vždy musí pokračovat dále do své cílové destinace bez zbytečného prostoje.

Spojovací tratě

Pro zajištění požadované míry spolehlivosti a bezpečnosti provozu i při nepříznivých situacích v uzlu Brno jsou ve studii proveditelnosti navrženy dvě spojovací tratě.

Ty mají zajistit objízdné trasy v případě problému v centrální části uzlu Brno a jsou důležitými bezpečnostními prvky, které v kombinaci se zastávkou Brno-Vídeňská zajistí možnost nouzové obsluhy města.

Spojovací tratě mohou být zpětně využity také pro vybrané (komerční) spoje, které mají ambici na velké vzdálenosti konkurovat letecké dopravě. Expresní vlak Sprinter Berlin – Wien tak i se zastavením na zastávce Brno-Vídeňská může dosáhnout cestovní doby 4 hodiny a Sprinter Praha – Ostrava po dokončení VRT Haná pouhé hodiny a 35 minut.

Dálkoví cestující tak ve vlacích ve směru na hlavní nádraží uvolní místo těm, kteří budou mířit přímo do centra Brna.

Aktuální stav přípravy stavby

Správa železnic v současné době připravuje úseky, které jsou bezprostředně související s připojením VRT Vysočina a VRT Jižní Morava do uzlu Brno. Bližší informace najdete na stránkách těchto úseků.