Časté dotazy

Proč je třeba budovat nové železniční spojení?

Současná trať brzy dosáhne své kapacitní hranice a rozšíření a zrychlení stávajícího železničního spojení mezi Drážďany a Prahou, které vede údolím Labe, není z důvodu ochrany životního prostředí možné. Nové železniční spojení zvýší nabídku regionální osobní železniční dopravy díky výrazně kratším jízdním dobám, umožní přesun nákladní dopravy ze silnice na železnici, čímž se sníží emise CO2 a hluku. Stavbou rovněž dojde k napojení České republiky na západoevropskou síť vysokorychlostních tratí.

Proč se bude razit dlouhý tunel?

Vybudování tunelu je jediným možným technickým řešením, protože prostorové uspořádání údolí Labe neumožňuje přidání dalších kolejí. Kvůli podélným sklonům přípustným pro nákladní dopravu a potřebě překonat Krušné hory, resp. Děčínskou vrchovinu není povrchové vedení trasy možné.

Nový přeshraniční tunel by mohl s 26 kilometry patřit k nejdelším v Evropě. Předpokládá se jako dvojice jednokolejných tunelů, pro jejichž realizaci bude použito zejména tunelovací metody TBM, tedy s využitím razicích štítů. Z důvodu délky tunelu a požadavků na bezpečnost bude navržena minimálně jedna tzv. záchranná stanice. Kolejová propojení uvnitř tunelu se nepředpokládají. Podrobný návrh technických, technologických a požárně-bezpečnostních parametrů bude předmětem zahajovaných projekčních prací.

O kolik se zkrátí současná vzdálenost Praha – Drážďany?

O 56 km, z toho 26 km připadá na Krušnohorský tunel mezi Drážďany a Ústím nad Labem. Cestovní doba se ze současných 2 hodin a 11 minut zkrátí na méně než 1 hodinu.

Jaké vlaky budou po nové trati jezdit?

Nová trasa mezi Drážďany, Ústím nad Labem a Litoměřicemi bude určena pro osobní i nákladní vlaky, a to včetně tunelů. Mezi Litoměřicemi a Prahou bude nová trať vyhrazena pouze pro osobní dopravu. Současně budou provozovány vlaky, které novou trať využijí pouze v části své trasy (např. Praha – Litoměřice) a dále budou přímo obsluhovat region po současné železniční infrastruktuře.

Jaká rychlost bude v Krušnohorském tunelu?

V tunelu se bude jezdit rychlostí až 200 km/h.

Jaká bude rychlost v dalších částech trati?

V úseku Litoměřice – Praha se bude jezdit rychlostí až 320 km/h, avšak technicky bude trať připravena na rychlost až 350 km/h. V úseku Litoměřice – Ústí nad Labem budou vlaky provozovány rychlostí až 250 km/h.

Kdo stavbu zaplatí?

Na financování se bude podílet Česká republika prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a v Německu Spolkové ministerstvo dopravy a digitální infrastruktury. Společným zájem je v maximální míře využít zdroje financování Evropské unie.

Kudy povede trať z Prahy do Ústí nad Labem?

Navrhovanou trasou se zabývá studie proveditelnosti, kterou nechává zpracovat Správa železnic. Předmětem posuzování je variantní řešení tzv. Litoměřického tunelu mezí Ústím nad Labem a Litoměřicemi, dále směrem do Prahy pak trasa respektuje stabilizovaný koridor zakotvený v Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje. V rámci tohoto koridoru jsou lokálně porovnávány dílčí modifikace vedení trasy, a to s cílem minimalizovat dopad na území a již urbanizované plochy. Zaústění nové trati do železničního uzlu Praha je posuzováno variantně tunelem Balabenka – Ďáblice a Vysočany – Kbely.

Co se bude dít po ukončení studie proveditelnosti?

Správa železnic předloží studii proveditelnosti v polovině roku 2020 ke schválení Centrální komisi Ministerstva dopravy.

Když ministerstvo studii proveditelnosti schválí, co bude následovat?

V optimálním případě vybere Centrální komise Ministerstva dopravy nejvhodnější projektovou variantu ze studie proveditelnosti, se kterou následně Správa železnic zahájí další kroky v investiční přípravě, tedy zpracování dokumentací pro územní řízení, a to včetně zakotvení nebo aktualizace potřebného koridoru do územně plánovacích dokumentací.

Kdy budou zahájeny výkupy pozemků v plánované trase?

Správa železnic může zahájit výkupy dotčených pozemků až na základě vydaného pravomocného rozhodnutí o umístění stavby, kterým dojde k vymezení pozemků potřebných pro provádění stavby. Přestože mohou nastat situace, kdy by bylo možné nebo vhodné pozemky, o jejichž využití již není pochyb, vykupovat dříve, není takový postup u státního investora možný.

Nebydlím na trase železničního spojení, ale v jeho okolí. Co mi nové železniční spojení přinese?

Nové železniční spojení výrazně urychlí cestování, jelikož zkrátí vzdálenost nejen v mezinárodní dálkové dopravě, ale také mezi regiony České republiky. Zároveň nabídne atraktivní dobu jízdy mezi městy, která jsou dnes odkázána na silniční dopravu. Zahraniční zkušenosti ukazují, že díky lepší dopravní dostupnosti roste atraktivita území v širším okolí míst zastavení, např. z pohledu pracovních příležitostí nebo cen nemovitostí. V důsledku změn dopravního chování dochází také ke snížení počtu cest individuální automobilovou dopravou, snížení počtu nákladních aut v důsledku vyššího objemu tranzitních přeprav po železnici.

V naší obci se pohybují geodeti. Zaměřují novou trať?

Na základě projednání průběžných výsledků studie proveditelnosti Centrální komisí Ministerstva dopravy Správa železnic přistoupila ke geodetickému mapování plánovaného koridoru trasy. Výstupem současných geodetických prací je podrobný podklad pro navazující stupně projektové přípravy. Nejedná se tedy o vytyčování vlastní stavby, ale o zpracování podkladu pro další plánování. Vlastní stavba nové trati zabere pouze 10 až 30 % tohoto území v závislosti na lokálním řešení terénních úprav.

Poblíž naší obce vede dálnice/frekventovaná silnice, ze které je slyšet nadměrný hluk. Zhorší nová trať vedoucí v souběhu hlukovou situaci? Jaký hluk bude vydávat vysokorychlostní vlak?

Hluk, tj. zvuk, který je vnímán jako nežádoucí či rušivý, má v závislosti na zdroji a okolních podmínkách různé charakteristiky. Hluk z frekventované silnice/dálnice má kontinuální charakter, zatímco průjezd vlaku je krátkodobá událost v délce několika vteřin cyklicky se opakující po jednotkách minut. Na úsecích trati s výhradním provozem osobních vlaků je hluk od podvozku železničního vozidla výrazně nižší než u tratí zatížených nákladní dopravou a nejvýznamnější složkou je tzv. aerodynamický hluk.

V rámci dokumentace EIA bude zpracována hluková studie, která doloží plnění platných hlukových limitů a stanoví potřebný rozsah protihlukových opatření v místech, kde by při volném šíření hluku (bez technického opatření) k překračování hlukových limitů mohlo docházet. Protože se jedná o novostavbu, nejsou uplatňovány úlevy pro starou hlukovou zátěž.

Kde se můžeme k projektu vyjádřit?

e-mail: vrt@spravazeleznic.cz