Hlavní témata a úkoly pro nejbližší období
Probíhající stavby na stávajícím hlavním nádraží
Hlavní nádraží v Brně bylo vybudováno již před více než 100 lety. Poslední desítky let bylo toto nádraží pouze udržováno s relativně malými opravami. Poslední roky však jeho technický stav byl již neudržitelný a vyžadoval větší opravy a rekonstrukce. Nejprve byl rekonstruován most přes Křenovou ulici a následovala rekonstrukce nástupišť. V současné době (2019) probíhají nejvýznamnější stavební akce na instalaci nového zabezpečovacího zařízení, rekonstrukci výhybek a rekonstrukci mostů přes Hybešovu a Křídlovickou ulici. Stávající hlavní nádraží musí zůstat v provozu až do doby dokončení stavby nového hlavního nádraží, tedy nejméně 10 let. Bez provedení uvedených rekonstrukcí by je nebylo možné provozovat v odpovídající spolehlivosti a v krajním případě by hrozilo i částečné či úplné zastavení provozu. Je třeba si uvědomit, že zabezpečovací zařízení je staré více než 50 let, již se k němu nevyrábí náhradní díly a je na pokraji své životnosti. Potřeba jeho výměny tak byla urgentní. Stavebně budou tyto rekonstrukce dokončeny v roce 2020 a zároveň skončí výrazné omezení provozu na hlavním nádraží, které tak bude opět plně funkční.
Nové hlavní nádraží
Z pohledu cestujících i z pohledu technické a stavební náročnosti bude nejvýznamnější částí přestavby železničního uzlu výstavba nového hlavního nádraží. To bude využívat ve výhledu více než 100 tisíc cestujících denně. Nádraží nebude sloužit jen železniční dopravě, ale jeho součástí budou i nová autobusová stání, která budou sloužit pro dálkovou a regionální dopravu a nahradí tak stávající autobusové nádraží na Zvonařce. Součástí bude i přestupní uzel MHD v prostoru přednádraží, kde bude umožněn přestup z železniční a autobusové dopravy na městskou hromadnou dopravu. V neposlední řadě pak budou vybudována i parkovací stání a nové hlavní nádraží tak bude plnit funkci multimodálního přestupního terminálu. Jeho přepravní význam pak bude vyžadovat i dostupnost služeb pro cestující, ať už veřejných v podobě pokladen, čekáren či informačních kanceláří nebo komerčních v podobě obchodů, kancelářských prostor a dalších. Konkrétní řešení tohoto terminálu bude vyžadovat značnou pečlivost a zkušenosti při jeho návrhu. Proto bylo přistoupeno k uspořádání mezinárodní soutěže na architektonické, urbanistické a dopravní řešení terminálu hlavního nádraží a přilehlého okolí, díky čemuž bude možné posuzovat několik odlišných návrhů a mít tak k dispozici na výběr z několika možných řešení. Při zadání a následném posuzování jednotlivých návrhů bude kladen důraz zejména na funkčnost, bezpečnost, přehlednost a zakomponování do širšího okolí.
Železniční terminál Židenice
Stávající nádraží v Brně-Židenicích je v současném stavu relativně málo využívanou stanicí z důvodu špatných vazeb na okolí a komplikovaných přestupů na systém MHD. Z technického hlediska je toto nádraží ve špatném technickém stavu, což se týká zejména stavu nástupišť a podchodů. Jeho přepravní potenciál je však daleko vyšší a v současné době zůstává bohužel nevyužit. Prvním z impulzů pro zvýšení potenciálu nádraží je urbanistický rozvoj v okolí stanice, zejména v areálu Zbrojovky. Druhým impulzem je zlepšení přestupní vazby mezi železniční a tramvajovou dopravou, čehož může být docíleno posunutím nástupišť blíže k mostu nad Bubeníčkovou ulicí. Třetím impulzem je celkové zlepšení technického stavu nádraží, zřízení bezbariérových přístupů, instalace nových informačních systémů a výstavba nových prostor pro odbavení cestujících s doplňkovými službami. Čtvrtým a neméně důležitým impulzem pak je zvýšení počtu vlaků zastavujících v této železniční stanici. Ve studii proveditelnosti bylo předpokládáno, že výsledné řešení bude všechny tyto prvky obsahovat, díky čemuž byl na základě podrobných přepravních analýz vyhodnocen potenciál využití této stanice až pro 12 tisíc cestujících denně. Po dokončení realizace může tento terminál výrazně přispět ke zvýšení atraktivity nejen nejbližšího, ale i širšího okolí Židenic, Maloměřic a dalších částí Brna. V letošním roce (2019) bude zahájeno zpracování podrobného technického a urbanistického řešení železničního terminálu v Židenicích. Při tomto zpracování bude kladen důraz na návrh takového řešení, které bude maximalizovat naplnění uvedených požadavků a které dokáže nejlépe dosáhnout budoucího potenciálu. Výsledný návrh nového železničního terminálu v Židenicích bude znám v příštím roce (2020).
Železniční terminál Černovice
Vytvořením společného osobního a nákladního průtahu mezi novým hlavním nádraží a Židenicemi a vytvořením zcela nového napojení hlavního nádraží na tratě na Přerov a Slavkov u Brna vzniká šestikolejný průtah od hlavního nádraží až do lokality tzv. železničního trianglu, kde se nachází stávající téměř nevyužívaná železniční zastávka Černovice. V místě budoucího přemostění přes Olomouckou ulici v blízkosti tramvajové zastávky Životského se nabízí vybudování nového dopravního terminálu, který by umožňoval přestupy z železniční dopravy na systém MHD a zároveň přestupy mezi spoji od Židenic a od Šlapanic. Na základě zpracovaných přepravních analýz byl potenciál tohoto přestupního uzlu vyhodnocen jako velmi vysoký s možným obratem až 23 tisíc osob denně. Ukázalo se, že pro významnou část cestujících přijíždějících ze směrů od Blanska, Vyškova nebo například Slavkova u Brna a směřujících do lokalit východně od historického centra Brna je výhodnější využít přestup na MHD v tomto terminálu namísto jízdy až na nové hlavní nádraží. Zároveň tento terminál umožní vznik zcela nových vnitroměstských cest s využitím železniční dopravy pro cestující směřující od Králova Pole a Židenic do oblasti Černovické terasy, Slatiny, Šlapanic a samozřejmě i opačně. Díky častým intervalům spojů a dosahovaným jízdním dobám bude železniční doprava jednoznačnou volbou pro tyto cesty. Hlavním úkolem bude nyní vytvoření maximálně kvalitní a rychlé přestupní vazby mezi železniční dopravou a systémem MHD. Samotný postup další projektové přípravy i realizace je úzce spjat s novým hlavním nádražím, které bylo popsáno už dříve.
Další železniční stanice a zastávky
Součástí přestavby železničního uzlu a dalších investic je i modernizace ostatních stanic a výstavba nových zastávek. Mimo samotnou přestavbu uzlu byla samostatně připravována modernizace železniční stanice Brno – Královo Pole. Na ni je již zpracována podrobná projektová dokumentace, v níž je navržena kompletní modernizace kolejiště, nástupišť a podchodu, který bude prodloužen na druhou stranu kolejiště pro lepší přístupnost obyvatel z přilehlého okolí. Součástí je i výstavba nové výpravní budovy, kdy stávající, již nevyhovující bude zdemolována. Ve spolupráci s městskou částí budou realizovány i návazné úpravy v přednádraží. Toto nádraží je přepravně významné již nyní a do budoucna bude jeho význam dále stoupat, kdy podle přepravních analýz bude výhledový obrat cestujících až 12 tisíc denně. Modernizována bude i železniční stanice ve Slatině, kde se navrhuje výstavba nových moderních nástupišť s kvalitní přestupní vazbou na systém MHD. Zcela nově pak vznikne zastávka na Černovické terase a rovněž v místě křížení Vídeňské ulice s železniční tratí na Střelice. Možná je i realizace nové železniční zastávky u letiště v Tuřanech, její přepravní potřebnost je však závislá na dalším rozvoji letecké dopravy a také rozvoji přilehlých lokalit.
Odstavné nádraží
Provozování dálkových a regionálních osobních vlaků vyžaduje i odpovídající zázemí pro krátkodobé odstavování souprav po ukončení své jízdy, dlouhodobé odstavení například po dobu nočních hodin, kdy není osobní doprava až na výjimky provozována, nebo očištění, údržbu, opravu a další úkony pro zajištění udržitelné kvality a spolehlivosti železniční dopravy. V současné době je na území města Brna několik lokálních kolejišť, kde dochází k těmto úkonům. Každá lokalita je specifická, ovšem většina z nich zcela nevyhovuje soudobým potřebám zejména z důvodu špatného technického stavu a nedostatečného zázemí. Ideálním výhledovým stavem je soustředění všech těchto objektů do jedné lokality s relativně krátkou vzdáleností od hlavního nádraží, kde většina vlakových linek končí, a do lokality, která nebude z hlediska vlivu na okolní území citlivá na dopady manipulace s vlakovými soupravami. Již dlouhodobě jsou v územním plánu vyčleněny vhodné plochy pro vybudování nového odstavného nádraží v Horních Heršpicích, kde jsou již nyní některé tyto činnosti prováděny a další sem budou směřovány po dostavbě nového odstavného nádraží. Bude tak odstraněn nevyhovující stávající stav a budou vytvořeny vhodné podmínky pro železniční dopravce provozující osobní dopravu v uzlu Brno.
Vysokorychlostní trati
V minulých letech se ve společnosti výrazně akcentovala potřeba projektové přípravy a realizace vysokorychlostních tratí. Město Brno leží na křižovatce plánovaných rychlých spojení od Prahy, od Ostravy a od Vídně, respektive Bratislavy. Železniční uzel musí být připraven tak, aby do budoucna umožnil napojení všech těchto směrů. Aktuálně (2019) probíhá zpracování studie proveditelnosti na vysokorychlostní trať Praha–Brno–Břeclav, jejíž konečné výsledky budou známy v příštím roce (2020). Zároveň již brzy bude zahájeno zpracování studie proveditelnosti vysokorychlostní trati Brno–Ostrava, jejíž výsledky budou rovněž známy v příštím roce (2020). Výsledná varianta Ab byla navržena tak, aby umožnila zapojení uvedených vysokorychlostních tratí. Podle výsledků uvedených studií proveditelnosti může dojít k dílčím úpravám zejména provozního, ale i technického řešení železniční infrastruktury na území města Brna.
Městská dopravní infrastruktura
Poslední, ale nezbytnou součástí přestavby uzlu je i výstavba nové městské dopravní infrastruktury a úprava stávající. Nové hlavní nádraží bude pro napojení na systém MHD vyžadovat vybudování nových pozemních komunikací a nových tramvajových a trolejbusových tratí. Tyto stavby nebudou však budovány výhradně pro obsluhu nového hlavního nádraží, ale i pro obsluhu rozvojové lokality Trnitá zahrnující celé území mezi stávajícím a novým hlavním nádražím. Navržena je realizace staveb, které jsou dlouhodobě sledovány v územním plánu města Brna a v rozvojových strategických dokumentech. V této lokalitě již nyní probíhá realizace projektu Tramvaj Plotní, díky kterému dojde k přesunu tramvajové dopravy do stejnojmenné ulice.
Severojižní kolejový diametr
Další projekty jsou ve stadiu projektové přípravy. Výhledovým záměrem pak je výstavba tzv. severojižního kolejového diametru, který bývá někdy nazýván jako brněnské metro. Aktuálně se připravuje zadání studie proveditelnosti, která prověří provedení podzemního kolejového systému v podobě železnice, metra a tramvaje v několika variantách a doporučí nejvhodnější možná řešení, o kterých bude následně rozhodováno. Výsledky posouzení budou známy zřejmě v roce 2021.
Modernizace trati Brno–Přerov
Přestože tento projekt je samostatnou stavbou, jeho provozní, přepravní a technická vazba na přestavbu uzlu je velmi silná. Z pohledu napojení Brna na ostatní moravská krajská města je stávající stav železniční dopravy téměř nekonkurenceschopný vůči silniční a autobusové dopravě a zcela nenaplňuje přepravní poptávku cestujících mezi Brnem a ostatními významnými sídly v aglomeracích Olomouce, Zlína a Ostravy. Tento stav je zapříčiněn nedostatečnou kapacitou a vedením železničních tratí jak na trati Brno–Přerov, tak i v železničním uzlu Brno, což je limitem pro nabídku počtu spojů a nabízené cestovní časy. Z přepravních analýz vyplývá, že výhledový potenciál pro železniční spojení Brna s ostatními sídly v tomto směru je až 30 tisíc cestujících denně. Podmínkou však je zajištění dostatečné kapacity a dostatečných rychlostních parametrů umožňujících navýšení počtu vlakových spojů a zkrácení cestovních dob.
Již v roce 2015 bylo rozhodnuto realizovat zásadní modernizaci železničního spojení Brna a Přerova v podobě modernizace a zdvoukolejnění na rychlost 200 km/h. Na značnou část této modernizace trati již probíhá podrobná projektová příprava. Navazovat bude i zahájení projektové přípravy na zbývající úsek od Blažovic do Brna, který dříve nebylo možné zahájit z důvodu neujasněnosti výhledového řešení přestavby uzlu, které je již nyní dáno.