Aktuality

Začala obří výstavba, která Prahu změní v moderní metropoli

Roky odkládaná výstavba železničního spojení na pražské Letiště Václava Havla dnes oficiálně začala rekonstrukcí takzvaného Negrelliho viaduktu. Jde o první etapu spojení, které by Prahu přiblížilo západoevropským metropolím, kde na letiště běžně vede.

Oprava Negrelliho viaduktu vyjde na téměř 1,5 miliardy korun, téměř miliarda poputuje z unijních fondů. V první etapě výstavby se na Negrelliho viaduktu zvýší rychlost vlaků a kapacita trati. Na dnešním slavnostním zahájení rekonstrukce mostu to uvedl ředitel Správy železniční dopravní cesty Pavel Surý. Celá rekonstrukce potrvá přes tři roky.

Kvůli opravám vznikne nová zastávka Vltavská, kde bude končit většina vlaků a odkud cestující přestoupí na metro. Část vlaků ale bude končit na nádražích v Bubnech nebo v Dejvicích. Konkrétní výlukový řád bude hotov do 19. června, tedy dva týdny před zahájením samotných oprav a s tím spojených výluk.

Oprava viaduktu je součástí plánované modernizace trati na Kladno s odbočkou na pražské letiště, která bývá označována jako rychlodráha. Součástí oprav bude kromě výměny železničního svršku a spodku rozebrání dvou mostních oblouků na Štvanici, které poškodily povodně v roce 2002 a jejichž stav označují odborníci za havarijní.

Negrelliho viadukt je prvním pražským železničním mostem přes Vltavu a druhým nejstarším stojícím mostem v Praze. Spojuje Masarykovo nádraží přes ostrov Štvanici s Bubny. Stavba dlouhá 1100 metrů, která byla uvedena do provozu na začátku června 1850, je památkově chráněná. Jméno má po inženýru Aloisi Negrellim, který stavbu řídil.

V Evropě je napojení letiště železnicí zcela běžné, má jej například londýnské Heathrow, pařížský Charles de Gaulle, amsterdamský Schiphol či frankfurtský Rhein-Main. Na všechna tato slavná letiště jezdí cestující již mnoho let vlakem a není divu. Jde o nejfrekventovanější letiště v Evropě a železniční doprava je obecně považována za nejpohodlnější a nejrychlejší. Naopak třeba v Záhřebu, Bratislavě či Rize koleje až na letiště nevedou. Do této společnosti zatím bohužel patří i Praha.

Jak vyplynulo z analýzy, kterou připravila agentura TALK ve spolupráci se Správou železniční dopravní cesty, v Evropě je v současnosti celkem 53 letišť, na která mohou cestující přímo dojet vlakem. Podle materiálu vycházejícího ze studie proveditelnosti k projektu železničního spojení mezi Prahou, ruzyňským letištěm a Kladnem má většina vyspělých evropských zemí alespoň jedno mezinárodní letiště s přímým napojením na železnici. Nejvíce jich leží v Německu (10), Velké Británii (9) a Itálii (5), naopak ani jedno nemá Slovensko, Portugalsko nebo třeba Lotyšsko. Česká republika patří k elitě pouze díky Letišti Leoše Janáčka v Ostravě.

„V Curychu, Barceloně či ve Vídni reprezentuje vlak naprosto samozřejmou variantu přepravy mezi letištěm a centrem pro všechny cestující bez ohledu na socioekonomický status. Podle konceptu tzv. Smart City se bohatství města neměří podle toho, kolik lidí si může dovolit jezdit autem, ale podle toho, že i top manažeři používají MHD, protože je to komfortní a jednoduché. Toto je ideál, za kterým se chceme vydat i v Praze, kde jsme nyní již zahájili výstavbu železnice na letiště a plánujeme zřídit železniční stanici přímo v prostorách Letiště Václava Havla,“ říká náměstek ředitele stavební správy západ SŽDC Bohuslav Stečínský.

Z analýzy dále vyplývá, že v rámci velkých letišť byli průkopníci Němci, kteří vybudovali železnici na Berlin-Schönefeld už v roce 1951. Ještě v 50. letech následovalo bruselské letiště Zaventem, londýnský Gatwick a v 60. letech například Southampton. Velký boom nastal v 90. letech, kdy bylo napojeno na železnici 13 letišť včetně římského Fiumicina, londýnského Heathrow či Švédské Arlandy. Naposledy přibyla na mapu v roce 2015 letiště v Helsinkách a Ostravě-Mošnově. Průměrným rokem otevření železnice na letiště v Evropě je 1992.

Součástí analýzy jsou také přibližné dojezdové doby na trase mezi letištěm a centrem města. Nejrychlejší spojení jsou samozřejmě v lokalitách, kde mají letiště co nejblíže, jako například v Pise (5 minut), Ženevě (6 minut) či Vilniusu (7 minut). Naopak v Palermu, Soči nebo Aténách dojezdové doby kvůli větším vzdálenostem dosahují 40 minut a déle. I tak však evropský průměr činí velmi příjemných 23 minut.

Výstavba železnice na pražské Letiště Václava Havla má významnou podporu mezi cestujícími. Ukázala to exkluzivní anketa, kterou pro Správu železniční dopravní cesty připravila agentura Talk v loňském roce. Železnici uvedlo jako nejlepší způsob přepravy na letiště 50,9 % dotázaných. Druhým nejpopulárnějším dopravním prostředkem je metro s podporou 16,4 %. Aktuálně dostupné možnosti přepravy považuje za dostačující pouze pětina cestujících.