Historie

Svitavská pobřežní dráha napojovala na železnici několik vleček

Svitavská pobřežní dráha, nazývaná dnes také jako Posvitavský vlečkový systém či areál, je výsledkem složitého vývoje brněnského železničního uzlu. Ten stejně jako na jiných místech ovlivnilo soukromé podnikání na železnici v 19. století.

První dorazila do Brna z Vídně a Břeclavi Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB) v roce 1839. Její koncové nádraží bylo umístěno v Nových sadech před hradbami města. Nová výpravní budova ale nevydržela ani deset let, protože v roce 1849 se dostavěla dráha do České Třebové, která byla ale na rozdíl od KFNB v majetku státu. Ten zajistil výstavbu Severní státní dráhy (NStB) pro spojení z Olomouce a Brna do Prahy a dnešního Děčína. Brněnská stanice se přestavěla na dvounádraží obou společností v podobě, jejíž základ tvoří současné hlavní nádraží. Dnešní dolní, dříve též Rosické nádraží vzniklo v roce 1856 pro Brněnsko-rosickou dráhu (BRE), kterou později odkoupila Společnost státní dráhy (StEG). Ta vznikla privatizací NStB. Dne 2. července 1885 otevřela StEG místní dráhu Brno – Tišnov, na kterou získala koncesi teprve 15. ledna 1884. Koncese přitom platila pro stavbu a provoz dráhy až do dnešního Havlíčkova Brodu a StEG o ní svedla souboj s Rakouskou severozápadní dráhou (ÖNWB). StEG ale prodloužení z Tišnova nikdy nepostavila, protože nechtěla konkurenci pro svou hlavní trať z Brna do Čech přes Českou Třebovou.

 

Vlaky na Tišnovku odjížděly z horního (dnešního hlavního) nádraží a kolej místní dráhy odbočovala z tratě do České Třebovou až za přemostěním ulice Špitálka v odbočce Tišnovská. V místě, kde se dráha přiblížila řece Svitavě, bylo v roce 1928 zřízeno nákladiště Radlas se třemi kusými kolejemi a odbočujícími vlečkami. Aby nákladní vlaky na Tišnovku nemusely odjíždět z nádraží horního, ale dolního, kde měla StEG rozsáhlé zázemí, byla 10. ledna 1890 zprovozněna spojovací kolej z dolního nádraží k pozdějšímu nákladišti Radlas na Tišnovce. Kolej začínala na odbočce Křenová na Vlárské dráze, vycházející z dolního nádraží od roku 1887 a patřící taktéž StEG. Místo připojení na Tišnovku krátce před Radlasem se označovalo jako odbočka Posvitavská. Právě tato spojovací kolej je Svitavskou pobřežní dráhou a od počátku z ní odbočovala řada vleček. S přestavbou trati Brno – Havlíčkův Brod dokončenou v roce 1953 končí sice provoz na staré Tišnovce z Králova Pole do Tišnova, ale městský úsek do Králova Pole zůstává v provozu ještě do roku 1962, kdy zaniká i napojení Radlasu na hlavní nádraží. V roce 1969, rok před zprovozněním nákladního průtahu mezi dolním nádražím a Židenicemi, končí i napojení Svitavské pobřežní dráhy na dolní nádraží přes odbočku Křenová a náhradou je dodnes sloužící kolejové propojení z odbočky Brno-Židenice s novým mostem přes Svitavu.