Jak hodnotíte loňský rok z hlediska hospodaření naší státní organizace?
Rok 2023 považuji za velice úspěšný nejen z pohledu hospodaření. Podařilo se nám obstát v podmínkách, které rozhodně nebyly jednoduché, splnili jsme veškeré ekonomické ukazatele. Dokonce jsme dosáhli větších úspor, než se kterými původně počítaly plány. To vše na pozadí desítek miliard korun investovaných do modernizace železnice, do zvýšení bezpečnosti provozu či do vyšší komfortu pro cestující. Vše uvedené by se nepodařilo bez zodpovědného přístupu ke každodenní práci všech zaměstnanců Správy železnic, za což vám všem velmi děkuji. Stále však vidím další možnosti úspor, kterým se i v roce 2024 budeme dále věnovat.

Kde konkrétně ještě vidíte rezervy?
V tak velké firmě, jako je Správa železnic, vždy nějaké rezervy existují, nelze je ale posuzovat z hlediska jednoho roku. Zejména úspory vyvolané potřebou nějaké investice mají víceletou návratnost s tím, že za tu dobu už budou k dispozici modernější technologie a budou nutné další investiční prostředky na jejich pořízení. Každou možnou úsporu je tedy nutné hodnotit v rámci delší časové osy. Pokud jde o krátkodobý horizont, chceme se letos ještě více zaměřit na energetickou náročnost celé Správy železnic. Právě v této oblasti chceme hledat další provozní úspory, naopak příliš úspor již neočekáváme v oblasti personální.

V loňském roce se také podařilo ušetřit poměrně výrazně na nákladech za energie. Díky čemu a jaké jsou vyhlídky na letošní rok?
Nákup energií je v posledních měsících a letech velkým tématem, velmi obtížně se předvídá zejména vývoj cen kvůli nestabilitě na trhu s energiemi. Správa železnic je nakupuje pro sebe i další organizace v rámci resortu dopravy, náš odpovědný přístup v tomto procesu má tedy i dopad i na ně. V souvislosti s energetickou krizí, kterou způsobila především válka na Ukrajině, začala Správa železnic nakupovat část elektřiny na základě spotových cen, tedy prostřednictvím denního trhu s elektřinou. Díky tomu byla cena od začátku loňského roku o 20 až 40 procent nižší, než bylo vládou zastropovaných 5000 Kč za MWh. Ceny silové elektřiny a plynu tak byly loni s výjimkou ledna a února dokonce nižší než v předchozím roce. Ukázalo se, že nákup části elektrické energie za spotové ceny byl krok správným směrem, i díky němu jsme ušetřili přes 130 milionů korun. Pro letošní rok počítáme s postupným nákupem elektrické energie, osmdesát procent bude zajištěno fixací prostřednictvím velkoobchodních obchodovaných produktů, zbylá pětina se bude nakupovat opět za spotové ceny na denním trhu. Celý proces nákupu energií je manažersky velmi náročný, rád bych v tomto směru vyzdvihnul skvělou spolupráci s největšími odběrateli trakční energie. Musím ale také zdůraznit, že úspory energií jsou i o přístupu každého zaměstnance. V rozsahu naší organizace má smysl i každé, byť nepatrné stáhnutí topení apod. Velký potenciál vidím v elektronizaci až v digitalizaci každého odběrného místa všech typů energií v každém našem objektu.

Úspory mohou přinést i investice do digitalizace a nových technologií. Jaké v tomto směru připravujeme projekty?
I zde to má více faktorů. Investice do nových technologií nám přináší například nižší personální potřebu v řízení provozu. Na druhou stranu ale rostou nároky na vyšší kvalifikaci řídicích zaměstnanců. Často se snažím prosazovat myšlenku, že digitalizace musí sloužit nám, a ne my jí. Ale to je téma na jiný rozhovor. Samozřejmě nové technologie jsou potřebné nejen pro personální oblast, ale například i pro oblast bezpečnosti. Pokračujeme v zavádění jednotného evropského zabezpečovacího systému ETCS, jehož spuštění bude mít velký dopad především na bezpečnost provozu vlaků. Rozšiřujeme i nové technologie v ovládání energeticky náročných zařízení, jako jsou například ohřevy výměn. Zpracováváme stále detailnější rozbory toho, kde nám vznikají veškeré náklady, a snažíme se je postupně minimalizovat.

V loňském roce klesly také výdaje na mzdy zaměstnanců. Jaký vývoj očekáváte letos?
Pokles mzdových nákladů souvisí nejen se zmíněným rozšířením digitalizace, ale také s nastavením lepší efektivity v dílčích procesech Správy železnic. V obou směrech se nám loni dařilo nacházet úspory. V letošním roce neplánuji žádné plošné úspory na mzdách zaměstnanců, v březnu jsem také zrušil stop stav na přijímání nových zaměstnanců. To však neznamená, že by každý vedoucí pracovník neměl povinnost hledat například větší efektivitu technologie práce. Máme mzdové prostředky pro současný počet zaměstnanců, neplánujeme tedy jeho větší nárůst a naopak ani snížení. 

Hospodaření Správy železnic v příštích letech ovlivní nutnost značných investic do výstavby nových tratí. Jednou z možností jejich financování jsou PPP projekty. Jak jsme v tomto směru daleko?
Projekty PPP jsou pro nás velkou výzvou. Ze své podstaty to totiž není jen způsob financování, ale do značné míry i test toho, jak by k výstavbě a údržbě (vysokorychlostní) dráhy přistupoval soukromník. Abychom nezačínali hned stavbou VRT, která je pro nás novou ve všech aspektech, byly jako pilotní projekty zvoleny vybrané úseky konvenčních tratí, konkrétně spojení pražského Veleslavína s Letištěm Václava Havla a čtvrtý železniční koridor v úseku Nemanice – Ševětín. Dál s přípravou jsme v Praze, kde jsme již předložili vládě studii proveditelnosti PPP, tedy ověření, že tento způsob financování dává smysl, a získali souhlas s přípravou samotné soutěže. V tuto dobu ve spolupráci s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a poradenským konsorciem připravujeme samotnou soutěž na koncesionáře, tedy na soukromníka, který projekt zrealizuje. V případě VRT zpracováváme ověřovací studii proveditelnosti pro úseky Moravská brána I a II, Velká Bíteš – Brno a Modřice – Rakvice. Výsledky této studie budou na konci června. Poté je předložíme vládě, aby rozhodla, zda a v jakém rozsahu postupovat formou PPP.