Součástí prací byla analýza výchozího stavu uzlu Praha po technické a dopravně-technologické stránce, zmapování limitů životního prostředí, vytvoření modelů obsluhy a přepravní poptávky varianty Bez projektu pro horizonty let 2030, 2050, 2070 a namodelování přepravního potenciálu jednotlivých vstupů do pražského železničního uzlu s upozaděním kapacitních omezení daných parametry varianty Bez projektu. Tyto výstupy budou odrazovým můstkem pro další práci na projektových variantách, neboť poskytují představu o důležitosti jednotlivých směrů vstupujících do uzlu a usnadní jejich propojování v centru.

Vedle dokončení tvorby varianty Bez projektu ve všech profesích byl v rámci tohoto plnění schematicky nadefinován výchozí vějíř možných projektových stavů v jednotlivých lokalitách, ze kterého bude v dalších etapách poskládána užší množina projektových variant celého uzlu. Na těch se bude sledovat jejich průchodnost územím, míra zlepšení kapacity uzlu a zároveň odezva přepravní poptávky. Rozdíl stavů projektových oproti stavu Bez projektu spočívá ve schopnosti infrastruktury vyhovět cílovému optimalizovanému rozsahu dopravy s patřičnými benefity pro přepravené cestující i zboží, ovšem vždy z cenu určitých investičních a provozních nákladů. Jejich vyčíslení bude rovněž předmětem následujících etap prací.

Druhé jednání Výboru studie proveditelnosti se uskuteční v úterý dne 31. května 2022 na půdě Ministerstva dopravy. Členové výboru se seznámí s dosavadním průběhem prací a budou schvalovat usnesení k učiněným poznatkům z analytické fáze studie.