Až do roku 1952 byla požární ochrana na železnici zajišťována pouze dobrovolnými sbory. První útvary požární ochrany železnic (ÚPOŽ) vznikaly v rámci ministerstva dopravy v důležitých dopravních uzlech, a to v letech 1953 až 1956. V roce 1990 byly zřízeny samostatné účelové organizační jednotky – správy požární ochrany železnic (SPOŽ) se sídly v Plzni, Praze a Olomouci. Od 1. ledna 1995 vznikla nová organizační jednotka Českých drah Hasičská záchranná služba (HZS) se sídlem a ředitelstvím v Praze. Ta se od 1. července 2008 stala organizační složkou Správy železniční dopravní cesty. Velmi významně se do historie HZS zapsal rok 2011, kdy k 1. říjnu byly po mnoha letech zrušeny jednotky požární ochrany (JPO) v Břeclavi, Olomouci, Hradci Králové a Děčíně. Následně k 1. března 2012 byla zrušena JPO v Kolíně, jejíž síly a prostředky se přesunuly do nově vzniklé jednotky v Havlíčkově Brodě. V roce 2020 došlo ke změně názvu na Hasičský záchranný sbor Správy železnic, složený z 12 JPO a dvou pobočných stanic.

Není hasič jako hasič

Čím se vůbec liší drážní hasiči od státních nebo dobrovolných? Základní úkoly, vycházející ze zákona o požární ochraně, vykonávají shodně s ostatními. To znamená, že naše jednotky jsou zařazeny do plánů plošného pokrytí jednotkami požární ochrany příslušných krajů. Na žádost státních hasičů tak vyjíždějí i k běžným mimořádným událostem mimo železnici. Přednostně jsou ale naše profesionální jednotky zřízeny pro řešení mimořádných událostí na železnici. Jejich specifikace je tedy zejména v tom, že „zápasí“ s vysokými hmotnostmi drážních vozidel, velkým počtem přepravovaných osob, jež je potřeba při mimořádné události evakuovat či zachraňovat, nebo množstvím přepravovaného materiálu, který se musí při zásahu zajistit, případně přečerpat. Nijak výrazně se neliší ani jejich základní vybavení, nicméně některými speciálními prostředky disponují. Jsou to například soupravy, které se používají k nakolejování kolejových vozidel, dále vyprošťovací tanky, automobilové jeřáby o vysoké nosnosti či prostředky pro řešení úniků nebezpečných látek. V posledních letech se tato technika z velké části obměnila; zastaralá byla nahrazena novou, čímž se zvýšila bezpečnost hasičů a také snížily dojezdové časy na místa zásahů. Právě moderní vybavení je nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje rychlost a efektivnost odstraňování následků mimořádných událostí na železnici a tím i zkracování doby případného zastavení drážní dopravy. Vše je ale závislé na finančních prostředcích, které mají drážní hasiči pro tyto účely k dispozici.

Mění se i zázemí

Samostatnou kapitolou je zázemí drážních hasičů, někde už nové prostory jsou, jinde se připravují. Některé jednotky dosud sídlí v budovách, které nebyly primárně určeny jako hasičské stanice a musely se upravit pomocí částečných rekonstrukcí a oprav. V posledních deseti letech proběhla celková obnova mnoha objektů. Příprava stavby nové požární stanice je v plném proudu například v Chebu, v Nymburce pak čekáme na poslední administrativní úkony, aby i zde mohla výstavba začít. V příštích letech by nové stanice měly dostat i JPO v České Třebové, Chomutově, Praze, Přerově a Ústí nad Labem. Samotnou kapitolou je výstavba nové hasičské stanice v Plzni. Stávající stojí v cestě jiné stavbě a v horizontu několika let bude muset být odstraněna. Z tohoto důvodu se hledá lokalita pro novou stanici.

Výročí připomene kniha i historický požární vlak

Významné jubileum našich hasičů připomene řada akcí určených i pro širokou veřejnost. Chystá se vydání publikace mapující posledních deset let historie sboru, zaměstnanci, kteří se výrazně podíleli na činnosti HZS, dostanou pamětní medaile. Minulost i současnost drážních hasičů pak představí historický požární vlak, který navštíví vybrané lokality.