Trvat má přes dva roky, stát kolem půldruhé miliardy korun a výsledkem by měla být moderní trať, připravená k zapojení do budoucí rychlé dráhy z pražského centra na Letiště Václava Havla.
Kamenný Negrelliho viadukt byl až do roku 1910 nejdelším městským železničním mostem v celé Evropě. Jde také o první železniční most, který v Praze přetnul Vltavu, a po tom Karlově je dnes i nejstarším. Negrelliho viadukt je navíc i stále nejdelším železničním mostem v celém Česku. Od 60. let minulého století je státem chráněnou kulturní památkou.

Vedle obdivu vzbuzoval už záhy po svém vzniku i kritiku – stal se totiž bariérou protínající zástavbu, která rychle vyrostla po obou stranách. Most s necelou stovkou pilířů a oblouků se stavěl mezi roky 1846–1849, kdy byl ještě tok Vltavy neregulovaný. Po povodni v roce 2002 jsme mohli ocenit velkorysou výšku i délku viaduktu, který začíná na jižní straně daleko od dnešního břehu řeky. Snad díky prozíravosti někdejších stavitelů byla trať postižena velkou vodou před patnácti lety jen minimálně. „V době svého vzniku byl Negrelliho viadukt kolosálním inženýrským dílem. Pracovalo na něm několik tisíc dělníků. Z větší části je vybudovaný z pískovce, několik nejvytíženějších segmentů pak ze žuly. Most byl bez údržby po několik desetiletí, k rekonstrukci byl tedy podle mě nejvyšší čas.“ – okomentoval minulost i současnost Negrelliho viaduktu historik architektury Zdeněk Lukeš.

Už v prvních letech existence viaduktu vznikaly pod mostními oblouky řemeslné dílny nebo jiné zabedněné kóje s nejrůznějším využitím. Na začátku 20. století tam dokonce fungovaly tehdy největší garáže v Rakousku-Uhersku. Několik pilířů se naopak v průběhu času zbořilo kvůli silničním průjezdům.
A na přelomu tisíciletí se vybourala i zástavba pod oblouky mezi Křižíkovou a Sokolovskou ulicí. V části uvolněných prostor jsou dnes pod viaduktem basketbalové koše, ping-pongové stoly i dětské hřiště s přilehlou „komunitní kavárnou“. Rozsáhlé prostory pod oblouky vybízejí k úvahám o jejich dalším smysluplném využití i podle Zdeňka Lukeše: „Jako děti jsme si z části viaduktu na Štvanici udělaly tenisovou tréninkovou stěnu. V Londýně jsem nedávno viděl pod oblouky viaduktu podél Temže malebné prosklené kavárny nebo obchůdky. To by také mohla být inspirace.“
Přesně půl století po otevření Negrelliho viaduktu projel první vlak novou tratí mezi Davlí a Jílovým u Prahy. Právě tenhle úsek je nejkrásnější částí tratě zvané Posázavský pacifik. Železnice se tam line podél Sázavy scénickou krajinou s dramatickými zatáčkami a skalnatými roklemi. Historické vlaky provozuje spolek Posázavský pacifik, který se také snaží s pomocí darů a dotací o záchranu chátrajících nádražních budov a skladů, kterých je podél trati pořád dost. Nostalgiky mohla rozesmutnit před rokem dokončená rekonstrukce trati za tři čtvrtě miliardy korun.

Pacifik při ní dostal nové koleje, zabezpečovací zařízení, přejezdy, nástupiště i zastávky. A v Davli už nemusejí ručně přehazovat výhybku. Letos se po trase prohání i Zamračená bardotka (na snímku).

Dráha sta oblouků? Úzkokolejka jen využila císařských dotací

Vzdušnou čarou z Třemešné do Osoblahy to je 13 km. Stavitelé osoblažské úzkokolejky před sto lety museli trať pořádně zaklikatit i v rovinách, aby dosáhli délky 20,2 kilometru. Tehdejší Rakousko totiž dotovalo pouze tratě delší než 20 km. Proto se Osoblažce přezdívá Dráha sta oblouků. Je plná kuriozit: nejprudší oblouk v české železniční síti či nejkratší manipulační kolej. Slezské zemské dráhy na ní už 13 let pořádají parní jízdy. V létě každý víkend vozí výletníky Rešica nebo Malý Štokr ze Škodovky. Jak se tam dostanete: Do Osoblahy po silnici 57 přes Krnov a město Albrechtice. Otevírací doba: jízdy v sobotu a neděli podle jízdního řádu TIP Deníku: Vláčkem jeďte 15. 7. na lukostřelecký turnaj.

Po stopách Pánů kluků. Nostalgická železnice v Zubrnicích

Výjimečnost trati od břehů Labe do Úštěku spočívá v jejím profilu. Stoupá údolím Lučního potoka až na náhorní planinu u Mukařova. Na pouhých 15 km bez pomoci velkých mostních či tunelových staveb stoupání překračuje 40 promile. Úsek z Velkého Března až do 6 km vzdálených, avšak o 150 metrů výše položených Zubrnic se zachoval dodnes. Před ukončením provozu v 70. letech se zde natáčel film Páni kluci. Vlaky se na trať vrátily po roce 2010. Jak se tam dostanete: Z Ústí n. L. po pravé straně Labe do Malého Března, kde odbočíte do Zubrnic, či vlakem z ústeckého nádraží Střekov lokálkou Hurvínek. Otevírací doba: jízdy v sobotu a neděli podle jízdního řádu TIP Deníku: Navštivte Muzeum lidové architektury Zubrnice.

Nejstarší železnice v Evropě vede z Budějovic do Lince

Prapůvod koněspřežky se skrývá v dlouhodobé snaze o propojení dvou důležitých vodních komunikací – Vltavy a Dunaje. Historickým datem se stal 31. březen roku 1808, kdy František Josef Gernstner přesvědčil valnou hromadu České hydrotechnické privátní společnosti o výhodách nového druhu dopravy – železnice. Železnice byla vybudovaná vybudoČeských vybudov letech 1825–1832. Pravidelná doprava z Českých Budějovic do Lince byla zahájena 1. srpna 1832. Poslední vlak tažený koňmi vyjel 15. 12. 1872. Jak se tam dostanete: U Velešína je násep a mostek s dřevěnými kolejnicemi, v Bujanově je staniční budova ad. Otevírací doba muzea v ČB: út–ne 9-12 a 12.30-17.00 TIP Deníku: drážní domek najdete i ve Včelné.

Alois Negrelli Viadukt nese jméno svého hlavního stavitele – Aloise Negrelliho (1799 – 1858). Průkopník budování železnic v RakouskuUhersku, včetně prvních českých drah, se narodil do italské rodiny v Jižním Tyrolsku. Podílel se také na projektu Suezského průplavu.