Jednokolejná trať mezi východočeskou krajskou metropolí a Týništěm nad Orlicí patří v tomto regionu mezi nejvytíženější, silnou osobní dopravu totiž doplňují nákladní vlaky mířící do Kvasin, kde je výrobní závod společnosti ŠKODA AUTO. Podle dozorčího provozu Petra Broučka dokonce není zejména ve špičkách všedních dnů možné přidat ani jeden vlak. K tomu, aby se sem vůbec tolik vlaků vešlo, slouží i dvě hlásky – Blešno v úseku Hradec Králové-Slezské Předměstí – Třebechovice pod Orebem a Petrovice nad Orlicí, která rozděluje navazující úsek do Týniště nad Orlicí přibližně na polovinu.

Jaký je vůbec rozdíl mezi hláskou a známějším hradlem? „Hradlo má traťové zabezpečovací zařízení, které znemožňuje postavit vlakovou cestu do obsazeného oddílu. Hláska žádné podobné zařízení nemá a vše je v rukou jednoho jediného člověka,“ upozorňuje Petr Brouček. Hláskař nebo hláskařka tak jen s pomocí telefonu sleduje komunikaci mezi výpravčími sousedních stanic, podle rychlosti blížícího se vlaku ovládá návěstidlo, vizuálně sleduje podle koncových návěstí, zda je vlak kompletní, a zapisuje do zápisníku jeho průjezd.

Tato trať tak za 150 let existence prakticky příliš nezměnila způsob svého zabezpečení, pouze v 80. letech minulého století proběhla náhrada mechanických závor a návěstidel za modernější. Hláska rozděluje mezistaniční úseky na dva a umožňuje tak, aby mohly jet dva vlaky ve sledu za sebou. Po průjezdu jednoho pracovník na hlásce čeká na potvrzení uvolnění oddílu od výpravčího sousední stanice a může postavit na volno pro následný vlak.

Na rozdíl od některých tratí, kde je v noci služba železničářů přerušena, protože tam nejezdí žádné vlaky, se na hláskách v Blešně a Petrovicích nad Orlicí pracuje nepřetržitě. V noci totiž jezdí hlavně nákladní vlaky, které nemají prakticky šanci dostat se na trať ve dne. Jsou zde tedy klasické 12hodinové směny, denní a noční, sedm dní v týdnu. Podle Petra Broučka jsou na české železnici ještě hlásky mezi Mělníkem a Lysou nad Labem, ale ty se obsazují, jen když je zde výluka a vlaky jezdí po nesprávné koleji. Ale pojďme se podívat přímo do jedné z hlásek, konkrétně do té v Blešně. Zařízení je zde velmi skromné, prakticky pouze stůl s telefony, zápisníky a na zdi ovládací zařízení blízkého návěstidla a přejezdu. Ve směně se zde střídají čtyři naši zaměstnanci, pátý je doplňuje v případě potřeby.

Usměvavá Hana Dušková zde působí už 24 let a na svou práci nedá dopustit. Hlavně se jí líbí spojení hlásky se zastávkou a kontakt s lidmi. „Baví mě i to, že je to práce různorodá, každý den je jiný,“ říká. Své už má na hlásce v Petrovicích nad Orlicí odpracováno i její kolegyně Věra Kašková, mezi Blešnem a touto hláskou pendluje už 30 let, nyní je již delší dobu „doma“ v Petrovicích. Už za pár let ji i její kolegyně a kolegy čeká nelehké loučení, obě hlásky skončí při plánované modernizaci trati. Jisté je, že ukápne i nějaká ta slza, ale jinak to nejde, zabezpečení provozu musí odpovídat požadavkům 21. století a do toho, pro někoho bohužel, už hlásky nepatří.