Rozhovory

Bez moderní a kapacitní trati přes Vysočinu se rozhodně neobejdeme

Havlíčkobrodskou trať, klíčovou zejména pro nákladní dopravu, čeká postupná modernizace. Naplánovat jednotlivé etapy, sladit všechny výluky a najít nejpřijatelnější řešení pro cestující je podle náměstka ředitele Stavební správy východ Viktora Vika velká výzva.

Železniční spojnice Brna a Prahy přes Vysočinu prochází postupnou modernizací. Opravdu je to taková priorita s ohledem na plány stavět nové vysokorychlostní tratě a modernizovat koridor přes Českou Třebovou?
Havlíčkobrodská trať zažívala poslední roky hodně velkou zatěžkávací zkoušku. Její oprava je nezbytná. Stále je a bude klíčovou alternativou ke koridoru přes Českou Třebovou a svůj význam neztrácí ani pro nákladní dopravu. Bez ní bychom nemohli realizovat ani tu VRTku. Její budování se bez dobré infrastruktury na konvenční havlíčkobrodské trati neobejde. Postupnou rekonstrukci této železniční tepny plánujeme hodně let dopředu.

V příštím roce se chystá zahájení realizace několika staveb mezi Havlíčkovým Brodem a Brnem. O jaké úseky konkrétně jde?
Začnu hned v Brně, a to rekonstrukcí královopolské stanice. Druhé největší nádraží v krajské metropoli je takovou pomyslnou cílovou stanicí této trati. Vystupuje zde velká část cestujících z rychlíků i osobních vlaků od Havlíčkova Brodu. Toto nádraží nám bohužel dobrou reklamu nedělá. Jsem rád, že se to brzy změní. Dále běží soutěže na realizaci dvou úseků, první mezi Pohledem a Přibyslaví a druhý mezi Křižanovem a Vlkovem, samostatně soutěžíme i vlkovskou stanici. Druhý uvedený úsek je zajímavý i z pohledu budoucího zaústění vysokorychlostní trati v Osové Bítýšce.

Počítá se během jejich realizace s celkovým přerušením provozu? Pokud ano, na jak dlouho?
Koordinace všech staveb, výluk a omezení je velkou výzvou. Pro stavbaře by bylo ideální trať úplně zavřít, jako jsme to udělali loni mezi Brnem a Blanskem, ale tady pracujeme s několika úseky zároveň a v této délce tratí a rozsahu stavby si to nemůžeme dovolit. Mezi Vlkovem a Křižanovem budou nejintenzivnější práce příští rok. Zvětšování poloměrů oblouků a jejich překládání do nové stopy ale nemůžeme realizovat za provozu, proto plánujeme příští rok úplné sedmiměsíční zastavení dopravy, konkrétně od března do září. V případě modernizace úseku mezi Pohledem a Přibyslaví budeme pracovat při zachování jednokolejného provozu.

Jak daleko je příprava přestavby nádraží v Králově Poli a jaký vliv bude mít na provozu?
Máme podepsanou smlouvu a můžeme začít. Rekonstrukce stanice bude v zásadě probíhat bez zastavení provozu, nicméně omezením se nevyhneme. Součástí stavby je také rekonstrukce první koleje do České. Významně tím snížíme kapacitu trati, což pocítí především regionální doprava v prodloužení intervalu z dnešních 15 na 30 minut. Nejnáročnější práce s dopadem do provozu vlaků potrvají přibližně rok, a to od dubna příštího roku do května 2025. Stavbu úzce koordinujeme s modernizací stanice Vlkov u Tišnova a úseku do Křižanova a také se stavbami města a kraje přímo v Brně.

Jaké stavby ještě zbývají pro dokončení modernizace celého úseku mezi Havlíčkovým Brodem a Brnem? Je už nějaký časový harmonogram, kdy by se mohly realizovat?
Je toho před námi ještě poměrně dost. Začnu těmi stavbami, které jsou v časové ose nejblíže. Rok 2026 bude hodně důležitý pro Tišnov; tuto stanici zavřeme a kompletně ji zrekonstruujeme, současně chceme opravit úsek do Kuřimi. Vše je naplánováno tak, abychom to za rok stihli. Ve stejném roce pak chceme spustit modernizaci dalších tří úseků, konkrétně ze Žďáru nad Sázavou do Sázavy u Žďáru, z Pohledu do Havlíčkova Brodu a ze Světlé nad Sázavou do Leštiny u Světlé. Uvedené stavby jsou rozloženy vždy do dvou let a počítáme při nich se zachováním jednokolejného provozu. V roce 2027 přijde na řadu trať mezi Sázavou u Žďáru a Přibyslaví. Jako poslední za naši stavební správu bude úsek z Okrouhlice do Světlé nad Sázavou. Nesmíme ale zapomínat na část za Golčovým Jeníkovem, to už je ale „království“ kolegů ze západu. V roce 2025 by měli zahájit například rekonstrukci úseku z Kolína do Kutné Hory a hned rok na to spustit modernizaci kutnohorského hlavního nádraží.

Jaké další stavby v gesci Stavební správy východ se momentálně připravují?
Vyzdvihnul bych určitě modernizaci tzv. Přerovky, trati z Brna do Přerova. Zlomový bude rok 2025. Za mě hodně náročná stavba, takový 4. koridor na Moravě. Bohužel příprava se nám kvůli složitým projednáním časově posunula, ale věřím, že za rok touto dobou už budu moct říct, že soutěžíme zhotovitele na první stavbu z celkem pěti, a to mezi Nezamyslicemi a Kojetínem. V rychlém sledu pak spustíme navazující úseky. Jako poslední se bude řešit zaústění trati do Brna s úzkou návazností na přestavbu celého tamního železničního uzlu. Do roku 2033 budeme mít zbrusu novou trať s dvoustovkou a bez přejezdů, to je náš cíl.

Klíčovými projekty určitě budou modernizace železničních uzlů Ostrava a Česká Třebová. Jak jsme tady daleko s přípravou?
Česká Třebová, Mekka naší železnice, je velké téma a ještě větší stavba. Pokud vše klapne podle plánu, začneme stavět na konci příštího roku. Takto rozsáhlá modernizace poběží po etapách dobrých sedm let. Je to výrazně déle než třeba u probíhajícího pardubického uzlu, ale čas i náklady odpovídají velikosti a záběru celé rekonstrukce. Velkým tématem a předmětem diskuzí jsou i protihluková opatření, protože modernizace přinese tolik potřebné zvýšení rychlosti. Ostravský uzel přijde na řadu trochu později, pracujeme s termínem realizace v letech 2028 až 2034. Rozsahem prací si ale nic nezadá s českotřebovským uzlem. Navíc zde budeme hodně kooperovat s kolegy, kteří připravují vysokorychlostní tratě.

Kateřina Veselá