Historie

Choceňský tunel se stal svému staviteli osudným

Tunel, který už není tunelem. Přitom byl jedním z prvních u nás, ale známe jej asi nejvíce kvůli smrti jednoho z prvních stavitelů českých železnic. Skrývá však také jedno dosud nerozluštěné tajemství.

Prvním státním železničním podnikem na našem území se stala Severní státní dráha (NStB), jejíž premiérovou stavbou byla v letech 1842 až 1845 trať z Olomouce do Prahy. Na ní se postavily celkem tři tunely – Tatenický, Třebovický a Choceňský – ale ani v jednom už dnes vlaky nejezdí. Vzhledem k tomu, že na do té doby postavených železnicích v českých zemích žádné tunely nebyly, šlo o první svého druhu u nás. Meandr Tiché Orlice v hlubokém údolí Peliny před Chocní si vyžádal stavbu tunelu o délce 248 metrů. Ražba v opukovém masivu začala 27. března 1843, tunel byl dokončen 17. července 1845, aby první vlak z Olomouce do Prahy mohl slavnostně projet 20. srpna téhož roku. Přestože byl postaven rovnou jako dvoukolejný, až do roku 1872 v něm byla pouze jedna kolej.

Ona nešťastná památná událost se zde stala 9. září 1845, tedy jen několik dnů po zahájení provozu. Stavitel tohoto úseku dráhy Jan Perner se vracel z Olomouce k rodičům do Pardubic. Po projetí Choceňského tunelu sestoupil na stupátko vozu a vyklonil se, snad aby se podíval zpět na tunelový portál. Hlavou narazil do sloupu u vjezdu do nádraží. Dojel ještě k rodičům, kde ale druhý den zemřel. Bylo to tři dny po jeho třicátých narozeninách.

Po 2. světové válce se pomalu a velmi ztěžka rozbíhaly projekty na zvýšení kapacity československých železnic. Choceňského tunelu se týkaly hned dva záměry. Jedním z nich byla elektrizace tzv. 1. hlavního tahu z Čierné nad Tisou do Prahy a do severočeské hnědouhelné pánve. Druhým pak ztříkolejnění úseku Česká Třebová – Choceň. I s přihlédnutím k nedobrému technickému stavu tunelu byla jeho demolice a nahrazení 30 metrů hlubokým zářezem jasným řešením. Tento záměr se realizoval za provozu v letech 1947 až 1950. Tunel byl nejprve vyztužen železnými skružemi a poté postupně odstřelován. Součástí stavby se stal i elegantní železobetonový most pro silnici z Chocně do Ústí nad Orlicí. Ten se začal stavět ještě na terénu, než byl tunel odtěžen. V dalších třech letech byly postaveny betonové obkladní zdi s galeriemi. Třetí kolej z České Třebové do Chocně nikdy nedorazila, její torzo v zářezu slouží jako výtažná kolej.

A ono slíbené tajemství? Při ražbě tunelu se v srpnu 1844 našly úlomky ryzího železa. Vědci tehdy ani dnes se neshodli na jejich původu. Možná vznikly přírodními procesy, možná jde o meteorit, nevíme.
Marek Binko