Historie

Horní Počernice jsou důkazem elegance prvorepublikové architektury

Zdvoukolejňování hlavních tratí bylo jedním z nejdůležitějších investičních programů první republiky. Dosavadních dvoukolejek bylo málo a spíš reflektovaly potřeby rakouské monarchie, byly tedy většinou orientovány v radiálních směrech vůči Vídni.

Trať mezi Lysou nad Labem a Prahou-Vysočany se zdvoukolejňovala v letech 1923 až 1928. Součástí stavby nebylo jen přidání druhé koleje, ale i stavby mostů, rozšiřování stanic, úpravy zabezpečovacího zařízení a také úpravy výpravních budov, na jiných tratích často i jejich novostavby. Ve stanici Chvaly-Počernice, jak se do roku 1929 nádraží v Horních Počernicích nazývalo (od roku 1976 se používá současné označení Praha-Horní Počernice), byla při stavbě trati v roce 1873 postavena patrová výpravní budova typu IV.A normálií Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB) zpracovaných architektem Karlem Schlimpem, mj. autorem známého zbouraného nádraží v Praze na Těšnově. Budovy typu IV.A byly na síti ÖNWB v českých zemích realizovány v celkem 12 stanicích, a to včetně sousedních Mstětic. Při stavbě druhé koleje bylo budovu v Horních Počernicích potřeba rozšířit. Projekt v roce 1925 vypracoval architekt ředitelství státních drah Praha-jih František Koula. Ten navrhl i projekt rozšíření výpravní budovy v Čelákovicích, ale v obou případech nebyly ze strany nadřízeného ministerstva železnic jeho návrhy pro ekonomickou náročnost přijaty. Autorem přestaveb staničních budov tak byl nakonec Ing. Miloš Fikr z odboru pozemních staveb ministerstva železnic, který se stal i díky své pozici nejvýznamnějším architektem staveb na železnici v době první republiky. František Koula se dočkal realizace svého návrhu alespoň o pár let později v Českém Brodě. Úpravu výpravní budovy včetně přízemní přístavby ve stylu moderny realizovala v roce 1929 pražská firma Františka Jilemnického, také známá z řady jiných podobných staveb na železnici té doby. Od té doby se obešla bez dalších přestaveb a do dneška je dokladem elegance, se kterou lze účelně modernizovat již nevyhovující budovy.

 

Hradlo dalo jméno celé nové čtvrti

Za pozornost stojí i sousední mezistaniční úsek do Vysočan, který je ze dvou třetin tvořen souběhem s tratí z Neratovic do Prahy. Obě byly definitivně propojeny až v roce 1943 tzv. odbočkou, dnes výhybnou Skály, přestože provizorní propojení obou tratí zde bylo již roku 1936. Odbočka Skály vznikla, podobně jako blízká stanice (dnes jen zastávka) Kbely, v důsledku zvyšování propustnosti trati Praha Neratovice, na které měli němečtí okupanti zájem. Na obou tratích bylo v roce 1929, v místě dnešní zastávky Praha-Rajská zahrada, zřízeno hradlo Černý Most. Název byl zvolen podle kamenného, od roku 1924 železobetonového mostu silnice z Hloubětína do Kbel očouzeného od parních lokomotiv. Podle hradla dostalo v 70. letech jméno i blízké velké sídliště, později pak samostatná čtvrť.