Jak ze strany dopravců, tak cestujících zaznívají stížnosti na velké množství výluk v letošním roce. Je jich objektivně opravdu více, nebo je to jen tím, že jsou velká omezení na hlavním koridoru, kde jsou více vidět?

Je to asi kombinace obojího. Samozřejmě že jde zejména o velké výluky na hlavním koridoru, kde se realizují významné stavby. Na všech letos probíhají klíčové fáze, které mají největší dopad na provoz vlaků. Výluk je letos opravdu více, než tomu bylo v minulých letech, ale jejich počet nemá příliš vypovídající hodnotu. Omezení provozu v jedné stanici totiž může být způsobeno hned několika výlukami, které mají rozdílný vliv na provoz vlaků. Jiný dopad má výluka staničních kolejí a jiný například napěťová výluka.

Jaký je výhled na příští rok, pokud jde o počet a hlavně rozsah výluk?

Určitě nebude žádný nárůst jejich rozsahu. Naopak, řada významných stavebních akcí se dokončí a s tím odpadnou i nezbytné výluky. Například v polovině příštího roku skončí výluky v úseku Choceň – Ústí nad Orlicí, všechny dálkové vlaky do Brna se vrátí na trať přes Českou Třebovou. Bude pokračovat modernizace železničního uzlu Pardubice, tamní hlavní nádraží bude průjezdné, ale nebude možné, aby se tam předjížděly vlaky. Mírné komplikace se dají očekávat ve špičkových časech, kdy jede velké množství spojů za sebou. Ke konci současného grafikonu končí velká výluka mezi Českou Třebovou a Brnem, kde se spojilo hned několik investičních akcí. Rok zastavený provoz byl nepříjemný, ale pokud by se vše, co se udělalo během toho roku v celém úseku, provádělo za běžného provozu, trvala by omezení možná pět nebo šest let. Stále by byla zpoždění, rušily by se vlaky. Letos také končí omezení provozu mezi Smíchovem a Radotínem v Praze, naopak pokračovat budou výluky mezi Vysočany a Horními Počernicemi. Klíčová stavba – tříkolejná trať z Vysočan do výhybny Skály – bude ale hotová již letos, příští rok se bude dokončovat modernizace mezi výhybnou Skály a Horními Počernicemi, to už ale nebude mít tak zásadní vliv na provoz vlaků. Letos jsme také dokončili modernizaci úseku Velim – Poříčany, to mělo velký vliv na plnění jízdního řádu.

Chystá se na příští rok nějaká velká výluka?

Máme projednaný a schválený roční plán výluk, vše závisí na tom, zda budou k dispozici potřebné finanční prostředky. Bohužel při plánování výluk nevíme, zda všechny opravy a investice mají finanční krytí. Neustále probíhají změny, naším úkolem je vše zkoordinovat tak, aby dopad na naše zákazníky, tedy dopravce i cestující, byl co nejmenší. Rozbíhá se modernizace trati mezi Mstěticemi a Čelákovicemi, začíná se ale výstavbou přeložky, výluky tedy přijdou na řadu až v roce 2024. To už ale bude hotový navazující úsek do Vysočan, cestujícím se ale uleví již od letošního prosince. Příští rok by měly začít stavební práce mezi Berounem a Karlštejnem, i tady však budou mít větší dopad na provoz vlaků až v roce 2024 po zřízení odbočky Lom. Momentálně se snažíme urychlit přípravu opravy a zdvoukolejnění Branického mostu v Praze, který potřebujeme pro to, abychom mohli zahájit rekonstrukci stanice Praha-Smíchov. Ta by měla příští rok začít také, ale jenom první etapou bez většího dopadu na provoz. Jakmile se rozjede naplno, musíme mít připraven dostatečně kapacitní Branický most. Podle současných plánů by se měl opravit v příštím roce s případným přesahem do roku 2024. V příštím roce se také naplno rozjede rekonstrukce železnice mezi Kladnem a Kladnem-Ostrovcem, momentálně řešíme, zde se stavba zkrátí za cenu vyloučení dopravy v celém úseku najednou, nebo se dodrží původní harmonogram, který počítal s rozdělením akce na dvě poloviny. Pokud by se zastavil provoz v celém úseku, hotovo by bylo za 13 měsíců, v opačném případě by to trvalo 2,5 roku.

Správní rada Správy železnic na svém prvním zasedání v novém složení žádala zlepšení koordinace výluk. Vidíte nějaké rezervy, případně co by se mělo změnit?

Zlepšovat je možné vždycky vše, ale koordinace samotných výluk běží jak v systému ročního plánování, tak na měsíční úrovni, aktuální plány upravujeme podle momentální situace. Ono ale nejde ani tak o zlepšení koordinace samotných výluk, ale zejména o zlepšení koordinace přípravy staveb. Při koordinaci výluk jsou již stavby připravené, a to včetně harmonogramů. My se pak snažíme vše napasovat na sebe, aby to bylo realizovatelné. Tlačíme následně na zhotovitele, aby se harmonogram změnil, protože původní by měl příliš velké dopady na provoz. Je to tedy především o koordinaci přípravy staveb. Momentálně řešíme velké množství projektů, například na tratích Velký Osek – Hradec Králové – Choceň, Kolín – Brno přes Havlíčkův Brod nebo Kolín – Česká Třebová (modernizace železničního uzlu Česká Třebová), musíme důkladně zvážit jejich dopad na provoz a rozhodnout, které stavby je možné realizovat společně, a které naopak ne. Nemůžeme například výrazně omezit provoz do Brna přes Kutnou Horu a zároveň modernizovat železniční uzel Pardubice. Pak je nutné říci projektantům, že jedině takto je to možné a tomu potřebujeme přizpůsobit harmonogramy. Pak je ale také samozřejmě nutné na všechny plánované stavby včas zajistit finanční prostředky. Pokud by nám totiž jedna stavba z nejrůznějších důvodů vypadla, naruší to celý plán.