Historie

Nádraží na hranici je dnes symbolem spojené Evropy

Nádraží v Železné Rudě-Alžbětíně je unikátní díky své poloze přímo na státní hranici. Pohnuté dějiny 20. století se promítly nutně i do historie této pohraniční přechodové stanice. Dnes je symbolem změn po roce 1989.

V 19. století se zdejší lidé živili především zpracováním dřeva a sklářstvím. Aby region hospodářsky nezaostával, bylo nutné jej napojit na železniční síť. Na bavorské straně šlo o prodloužení železnice z Deggendorfu na státní hranici, kde místo styku drah upravovala mezistátní rakousko-bavorská smlouva z roku 1873. Začalo se stavět o rok později, a to ještě v režii Bavorské východní dráhy, která byla k začátku roku 1876 zestátněna a začleněna do Královských bavorských státních drah (K.Bay.Sts.B.). Koncesi ke stavbě a provozu na české straně z Plzně obdržela v roce 1872 akciová společnost Železnice Plzeň – Březno (– Chomutov), známá také jako Plzeňsko-březenská dráha (EPPK). První úsek z Plzně do Nýrska byl hotov v září 1876, pokračování náročným horským terénem včetně 1747 metrů dlouhého Špičáckého tunelu ke státní hranici bylo uvedeno do provozu 20. října 1877. Z Bavorska byla zahájena doprava o necelý měsíc později, 15. listopadu. V následujícím roce byla dokončena pohraniční stanice. Státní hranice vede šikmo středem výpravní budovy dlouhé 137,2 metru, navržené generálním ředitelstvím K.Bay.Sts.B. Poloha nádraží na hranici u osady Alžbětín nebyla po vůli železnorudských pro velkou vzdálenost od obce. Stanice s názvem Eisenstein ale způsobila v místě velký rozvoj, pro bavorské zaměstnance byla postavena řada budov včetně kostela a dala v podstatě vzniknout dnešní obci Bayerisch Eisenstein. Se vznikem Československa byl v roce 1920 doplněn český název Železná Ruda, který s přestávkou během 2. světové války vydržel do roku 2006, kdy byl doplněn o Alžbětín. Německý název je od roku 1939 doplněn o přídavné jméno Bayerisch.

Přeshraniční doprava se obnovila na krátkou dobu
Železnice přinesla do této oblasti Šumavy příliv cestovního ruchu, který se pozastavil až s událostmi spojenými s 2. světovou válkou. Přeshraniční železniční spojení bylo přerušeno, v roce 1953 byla stanice v ose hranice přehrazena plotem a zdí. Z německé strany zde vlaky sice končily, ale české osobní vlaky byly ukončeny v zastávce Železná Ruda město, odkud se pro objetí soupravy vracely sunutím do stanice Špičák. K obnovení hraničního přechodu došlo slavnostně 2. června 1991. Průběžný provoz vlaků z Plattlingu na Špičák probíhal ale jen v letech 2006–2014. Jinak vlaky končí stále na hranici. Opravená výpravní budova má dnes v německé části expozici Svět přírodního parku a restauraci. V české části je provozní zázemí železnice včetně čekárny a toalet pro cestující a apartmány pro turisty.