Proč k této změně dochází a jak to ovlivní proces přípravy VRT?

V poslední době jsme naplnili strategickou část plánování VRT a věnujeme se stále více praktickým činnostem, které odpovídají náplni práce stavebních správ. Projednáváme například dokumentace pro územní rozhodnutí, velmi se blíží majetkoprávní vypořádání. Na to je potřeba připravit investorsky směřovanou strukturu. Musíme se také koncepčně připravit na způsob údržby VRT a doladit technické otázky. Rozdíl mezi námi a současnými stavebními správami bude v tom, že budeme mít i technický úsek, který se bude zabývat přípravou techniky a údržby celé sítě VRT. To bude hodně ovlivněno tím, jaký způsob financování výstavby VRT bude zvolen. V současné době se připravuje studie, která mapuje možnosti financování.

Jaký je rozdíl ve fungování odboru a samostatné organizační jednotky?

Ředitelé stavebních správ mají samozřejmě vyšší pravomoci, je to hlavně o větší operativě a přímějším řízení. Na řadě věcí jsme dosud spolupracovali se Stavební správou západ, nyní se bude všechno centralizovat na Stavební správě VRT. Obecně je činnost každého odboru v rámci generálního ředitelství Správy železnic více metodická; my už jsme o krok dál.

Jaký je aktuální stav přípravy pilotních projektů VRT? Na čem se momentálně pracuje?

Velmi intenzivně běží příprava dokumentace pro územní řízení (DÚR), nejvíce rozpracovaná je pro úseky VRT Polabí (Praha-Běchovice – Poříčany) a VRT Jižní Morava (Modřice – Šakvice). Tyto dvě dokumentace by měly být letos dokončeny a připravují se zde žádosti o posouzení vlivu staveb na životní prostředí (EIA).

Zmíněné pilotní úseky by také měly být připraveny na zahájení výstavby v roce 2025. Velmi dobře pokračuje příprava VRT Moravská brána I a II, což jsou dvě stavby mezi Prosenicemi a Ostravou. Tam jsme také v pokročilé fázi přípravy. Nyní je čerstvě podepsaná smlouva na přípravu DÚR první úsek budoucí VRT mezi Prahou a Drážďany, konkrétně se jedná o VRT Podřipsko (Praha-Balabenka – Lovosice). Zde už také začínají práce na přípravě této dokumentace. Hodně daleko jsme i v přípravě DÚR pro společný úsek s Němci, do konce letošního roku pak chceme vypsat tendr na zpracování DÚR pro zaústění VRT do Prahy a pro úsek z Ústí nad Labem k portálu přeshraničního tunelu (VRT Krušnohorský tunel). Ještě zbývá připomenout dvě probíhající soutěže na zpracování DÚR, které se již vyhodnocují, konkrétně se jedná o VRT Střední Čechy (Poříčany – Světlá nad Sázavou) a VRT Vysočina (Světlá nad Sázavou – Velká Bíteš).

Znamená to, že stále platí zahájení výstavby prvního úseku v roce 2025?

U toho prvního úseku určitě ano. Směřujeme k tomu, i při současné legislativě je tento termín možný. Samozřejmě probíhá debata se zástupci Ministerstva dopravy o možné úpravě legislativy či nějakých metodických postupů, aby bylo možné přípravu maximálně urychlit. V roce 2025 by se pravděpodobně začal stavět jeden úsek, další by se postupně rozbíhaly v dalších letech.

Nedílnou součástí práce vaše odboru je komunikace s veřejností a zástupci samospráv. Jak tato jednání probíhají v jednotlivých regionech?

V posledních dvou až třech letech jsou tato jednání velmi intenzivní. Minimálně jednou jsme navštívili všechna města a obce, na jejichž katastru by měly v budoucnu vést VRT. Na některá místa jsme se již opakovaně vrátili. Je to vždy kombinace jednání se zastupiteli a setkání s občany. Chceme vždy zpětnou vazbu. Samospráva přijde s nějakými podmínkami, my je vyhodnotíme a zjistíme, zda je možné je zapracovat, nebo ne. Vždycky ale informujeme jak samosprávu, tak občany, zda je možné jejich požadavky zapracovat.

Jaké jsou obecně požadavky od samospráv?

Nejsložitější je to v případech, kdy VRT prostě vůbec nechtějí. Většinou se ale jedná o požadavky typu posunutí budoucí trati dále od obce, vybudování tunelu místo zářezu, instalaci protihlukových opatření či některých krajinných prvků. Máme dokonce v týmu specialistku na úpravu krajiny, hodně pracujeme zejména na exponovaných místech v těsné blízkosti měst a obcí.

Kde se dají očekávat největší problémy při přípravě samotné výstavby?

Komplikovaná je především situace v Ústeckém kraji, kde se opouští dlouhodobě chráněná stopa, která vedla mimo Ústí nad Labem, a debatuje se o novém zásahu do území. Klidnější je situace v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Jinde jsme většinou využili to, co bylo v územních plánech. Druhá věc je praktická realizace, snažíme se reagovat na připomínky. Velmi intenzivně se věnujeme protihlukovým opatřením a zasazení do krajiny. Pilotním projektem v tomto ohledu jsou pražské Běchovice, kde vznikne velmi exponované místo díky zaústění trati z Libně a nového tunelu ze Zahradního Města.

Už jsme prezentovali dva budoucí terminály VRT. Které jsou na řadě nyní?

Další bude v Ústí nad Labem, ale tam záleží na rozhodnutí města. Podobné je to v Brně, kde kraj pořizuje územní studii terminálu Brno-Vídeňská. Až bude znám výsledek, zahájíme práci na přípravě terminálu včetně vyhlášení architektonické soutěže na jeho podobu. Další na řadě bude Jihlava, tam existuje shoda s městem.