Jaké je portfolio spravovaných budov?
V zásadě ho lze rozdělit do tří hlavních kategorií. První skupinou jsou nádražní budovy, které zcela anebo v nějaké části obsahují prostory určené cestujícím. Druhou tvoří provozní objekty, které zjednodušeně řečeno slouží k zajištění provozu nebo činností spojených s provozováním dráhy. Třetí skupinou jsou pak ostatní budovy, které nesplňují svým využitím ani jednu z výše uvedených definic. Počet všech objektů dohromady se dlouhodobě pohybuje okolo osmi tisíc.

To je poměrně velký počet. Co to znamená spravovat takové množství budov?
Základem je především znalost rozsahu majetku a jeho stavu. Na základě těchto informací v kombinaci s dalšími parametry (např. význam lokality nebo využití budovy) připravujeme plánovací procesy. V nedávné době jsme i v návaznosti na požadavky Ministerstva dopravy zásadně aktualizovali pravidla, na základě kterých správa budov probíhá. Například díky hodnocení stavu majetku je možné sledovat vývoj stavu portfolia majetku a tím i efektivitu realizovaných opatření.

Jak jsme pokročili v oblasti oprav a rekonstrukcí nádražních budov?
Od poloviny roku 2016 do konce letošního roku bude dokončeno přes 320 staveb nádražních budov. V letošním roce plánujeme vynaložit na potřebné stavební úpravy 2,2 miliardy korun. Od převodu budov tak dosáhnou celkové výdaje téměř 11,5 miliardy korun. Znamená to, že dnes už zhruba 54 procent cestujících využívá opravená a zrekonstruovaná nádraží nebo ta, kde právě stavby probíhají.

Má současná situace vliv na tempo stavebních úprav nádraží?
Aktuální dění na nás dopadá stejně jako na většinu firem i obyvatel, zdražují vstupy a energie a to má samozřejmě vliv na rozsah cílených činností, jaké můžeme s disponibilními finančními zdroji vykonat. Vzhledem k tomu, že probíhá řada velkých staveb (Praha hl. n., Pardubice hl. n., Plzeň hl. n., České Budějovice), patří ale letošní předpokládaný rozpočet na nádražní budovy k nejvyšším. Počet akcí bude nižší než v předchozích letech, ale v kombinaci s pokračující přípravou (na další roky připravujeme více než 120 staveb) a s dokončením těch významných výše uvedených se celkové číslo bude v dalších letech opět zvyšovat. Je nutné uvést, že po dokončení aktuálně připravovaných staveb bude už více než 70 procent cestujících využívat nové nebo zrekonstruované prostory. Je také třeba si přiznat, že do lokalit bez dalšího smysluplného využití pro železnici, organizační složky státu či místní samosprávu a další subjekty nelze finanční prostředky vynakládat.

Cestující mohli zaznamenat také zlepšující se prostředí českých nádraží. Mohl byste zmínit některé změny?
Od roku 2020 se mimo jiné věnujeme také modernizaci veřejných toalet. Jedná se jak o vylepšení jejich stavebně-technického stavu, tak i o instalaci zařízení pro vstup a výběr poplatku. Tím dochází nejen k rozšíření otevírací doby toalet či umožnění bezhotovostních plateb, ale také ke konci čekání na klíč ve frontě u pokladny. Dnes lze zmínit, že touto proměnou si prošlo více než 100 lokalit. V roce 2021 se nám navíc podařilo vysoutěžit rámcovou dohodu na dodávky designových a kvalitních prvků mobiliáře. Splňují nejen vysokou kvalitu technického i estetického zpracování, ale také požadavky na designovou příbuznost. Do současné doby se dodalo už přes 3,5 tisíce prvků.

Jak je to s přístupností nádraží pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace?
Přístupnost železniční infrastruktury je pro nás samozřejmě zásadní téma a je jí věnována značná pozornost. Už čtyři roky pořádáme Platformu pro setkávání zástupců Národní rady osob se zdravotním postižením ČR, Ministerstva dopravy a všech dopravců, jejímž hlavním tématem je přístupnost železniční dopravy a spolupráce na jejím rozvoji. Pro samotné řízení úrovně bezbariérové přístupnosti byl zaveden systém vyhodnocování aktuálního stavu, aby bylo možné informovat cestující. V souvislosti s tím jsme přistoupili ke zveřejňování úrovně přístupnosti jednotlivých lokalit na webových stránkách. Pro snazší plánování přepravy byla vytvořena vrstva interaktivní mapy, kde je možné si podstatné informace o přístupnosti stanic a pomoci v nich přehledně zobrazit. Pro srovnání uvedu, že úroveň přístupnosti byla v roce 2016 na tratích TEN-T v oblasti budov 34 procent a nástupišť 53 procent. Aktuální přístupnost na stejném typu tratí je nyní v prvním případě 67 procent, ve druhém pak 59 procent. Předpokládaný výhled do roku 2028 vychází při zrealizování připravovaných akcí na 72 procent u budov a 80 procent u nástupišť. Finální vývoj samozřejmě bude odvislý od dostupných finančních zdrojů. Kromě toho nabízíme od roku 2019 i službu pomoci ve stanicích. V loňském roce jsme poskytli přes 14 tisíc asistencí, což znamená meziroční nárůst o více než polovinu. Od letoška pak ve vybraných stanicích zajišťujeme pomoc při nástupu, resp. výstupu do/z vozidla prostřednictvím mobilních zdvihacích plošin. Z uvedeného vyplývá, že naše organizace soustavně bariéry odstraňuje.