Železnice Plzeň – Březno (– Chomutov), jak zněl oficiální název společnosti s německou zkratkou EPPK, byla projektem usnadňujícím zejména přepravu severočeského hnědého uhlí do průmyslově se rozvíjející Plzně a dále do Bavorska. S nápadem přišel Franz Stradal, který již před tím stál u založení velmi úspěšné Ústecko-teplické dráhy (ATE) a také jí konkurenční Duchcovsko-podmokelské dráhy (DBE). Oslovil jím majitele panství v trase železnice v čele s knížetem Richardem Metternich-Winneburg, který vlastnil panství Plasy a byl také synem známého státního kancléře Rakouského císařství z první poloviny 19. století.

Koncese ke stavbě dráhy byla udělena 21. dubna 1870 pro úsek z Plzně do Března u Chomutova a odbočky ze Žaboklik (do roku 1894 nesly název Nové Sedlo-Žabokliky) přes Žatec, Postoloprty, Obrnice, Bílinu do Duchcova a z Obrnic do Mostu. Stavba byla zahájena v červnu následujícího roku firmou Vojtěcha Lanny, avšak nedařilo se. V květnu 1872 přišla v západních Čechách katastrofální povodeň, která smetla část stavby a trať zde musela být za velkých finančních ztrát postavena znovu v jiné trase, neboť v původní stopě vzniklo tzv. Odlezelské jezero. O necelý rok později pak přišel krach na vídeňské burze. To již byly v provozu nespojité úseky ze Žatce do Mostu a Bíliny a z Plzně do Plas. Přes všechny těžkosti se 8. srpna 1873 povedlo zprovoznit úsek z Plas do Března na trati Buštěhradské dráhy (BEB) a 7. září téhož roku ze Žaboklik do Žatce, čímž byly jednotlivé úseky propojeny. Zbývající úsek do Duchcova byl otevřen v dubnu následujícího roku a jižní větev EPPK z Plzně do Železné Rudy na bavorské hranici v letech 1876–1877. Přesto však smůle nebyl konec. Část hlavní trasy ze Žaboklik do Března nesplnila očekávání v rozsahu přepravy uhlí a také vykazovala stavební závady. Velký most přes Ohři v Nechranicích o dvou železných polích s délkou 57 m vyžadoval rekonstrukci a navíc došlo 30. června 1879 k sesuvu půdy v zářezu před Březnem. To bylo ale již beztak téměř dva měsíce rozhodnuto o zastavení provozu, které se 1. července 1879 stalo skutečností.

Po necelých šesti letech provozu se tento úsek stal první zrušenou železniční tratí v českých zemích. Železniční svršek, zřejmě včetně konstrukcí mostu přes Ohři, byl odstraněn v roce 1882, dva roky před vykoupením EPPK státem. Po zrušené trati dlouhé 11,4 km dodnes zbyla řada památek. Ve stanici Žabokliky je to ruina impozantní výtopny s vodárnou, zářezy a náspy, částečně dokonce stále v majetku státu, dva kamenné mostky v náspech u Soběsuk a v Nechranicích, obě podpěry a pilíř mostu přes Ohři. Zřetelné je rovněž torzo výpravní budovy EPPK v Březně na opačné straně kolejiště naproti výpravní budově BEB. Drážní těleso před Březnem se částečně využilo pro důlní dráhu do elektrárny Tušimice.