Volný čas

Skanzen Solvayovy lomy mapuje těžbu vápence v Českém krasu

Pokud vystoupáte strmý svah ze Svatého Jana pod Skalou nebo použijete příjemnější cestu z Bubovic, narazíte uprostřed lesa na bývalé vápencové lomy a důlní železniční i silniční techniku. Mezi exponáty se proplétají stovky metrů úzkorozchodné železnice. Vítejte ve skanzenu Solvayovy lomy.

V katastru obce Svatý Jan pod Skalou nedaleko Berouna se těžil velmi kvalitní vápenec od roku 1918. Vozil se do Neštěmic, které jsou dnes součástí Ústí nad Labem, kde se vyráběla kalcinovaná soda chemickým procesem pojmenovaným podle belgického chemika Ernesta Solvaye. V roce 1953 bylo ložisko vápence vytěženo, dalších deset let se zde získával kámen pro opravy silnic na Berounsku. Veškerá těžba skončila v roce 1963 a lom přestal definitivně sloužit svému účelu. Stal se místem, kde například vznikaly divoké skládky. Až v roce 1993 vzniklo občanské sdružení Barbora, které si dalo za cíl vytvořit expozici historie dobývání těžby vápence v Českém krasu. Pronajalo si část původního objektu z roku 1917, kde byly původně sklady a šatny dělníků. Postupně do svého vlastnictví získalo celý objekt. „Začali jsme shromažďovat různé artefakty či důlní vagónky a z nich vytvářet expozici,“ popisuje počátky skanzenu jednatel Společnosti Barbora z.s. Zdeněk Hrdina. Jedním z hlavních tahounů se stal Dušan Čapek, původním povoláním průvodčí u Českých drah.

Expozice se postupně buduje

Postupně se zde vytvořila parta lidí, která měla dostatek potřebného elánu a byla ochotná investovat například do vozidel. V roce 1996 tak skanzen získal z bývalé cihelny v Karlových Varech první lokomotivu. Postupně přibývala další vozidla, dařilo se shromažďovat kolejnice a exponáty. V létě 1998, tedy přesně 80 let od zahájení provozu zdejších lomů, zahájil skanzen provoz. Od začátku byla jeho prohlídka koncipovaná tak, že se začne prohlídkou muzea a pak se vláčkem přejede k podzemní expozici v části bývalého spojovacího tunelu s další částí lomu. Přibývalo lokomotiv i vagonů, i díky grantům Středočeského kraje se podařilo získat finanční prostředky na výrazné rozšíření kolejiště, současně sílil zájem o svezení vlakem. Dnes má trať, po které se běžně jezdí s návštěvníky, délku přibližně dvou kilometrů, stavební délka kolejí je ale o zhruba kilometr delší, protože jsou zde různé odbočky či výhybny. Úzkorozchodné vlaky jezdí rychlostí 10 až 12 km/h. Do budoucna počítá spolek s postavením odbočné trati k haldě bývalého lomu u Bubovic, musí ale vyřešit problémy s pronájmem potřebných pozemků. Zatím je tímto směrem postaveno jen pár set metrů kolejí, na kterých se plánují jízdy se šlapací drezínou. „Letos jsme měli jednu půjčenou a setkala se s velkým úspěchem, jeden z našich členů tedy momentálně dává dohromady naši vlastní drezínu,“ pokračuje Zdeněk Hrdina.

Sbírka má pomoci s pořízením parní lokomotivy

Společnost Barbora bude z.s. příští rok slavit 30. výročí svého vzniku, uplyne 25 let od zahájení činnosti skanzenu a druhou sobotu v červnu bývá ve skanzenu setkání sběratelů stabilních motorů. To je jistě důvod pro velkou oslavu. Objevit by se tady měl parní automobil, parní válec a možná bude i parní lokomotiva. Společnost totiž pokukuje po nákupu „parničky“ ze soukromé sbírky anglického sběratele, který ji chce prodat. Peníze z vybraného vstupného ale nestačí, přispět se tedy chystají členové spolku a prostřednictvím portálu Donio byla vyhlášena veřejná sbírka. Skanzen už jednu parní lokomotivu má, je ale neprovozní a při její opravě se bohužel objevila prasklina v kotli, což znamená výrazně vyšší náklady, než se původně předpokládalo. 

Skanzen Solvayovy lomy je otevřen od května do října, v listopadu se ještě jezdí po okruhu vedoucím lomem. Během roku se zde koná celá řada akcí, jako jsou například Čertovské jízdy na počátku prosince, vánoční a silvestrovské jízdy, noční jízdy, setkání sběratelů stabilních motorů či Den techniky.