Jak hodnotíte letošní stavební sezónu? Jak ji ovlivnily rostoucí ceny stavebních materiálů či energií?

Myslím si, že letošní stavební sezóna je velmi dobrá, a to jak z hlediska objemu provedených prací, tak i proinvestovaných finančních prostředků. Realizovala se celá řada staveb, které v letošním roce končí. Využívali jsme nově i zdroje z Národního fondu obnovy, což nám umožnilo realizovat i drobnější stavby, jako jsou opravy výpravních budov či rekonstrukce některých železničních stanic. Řada projektů se týkala i zvýšení zabezpečení přejezdů. Pokud jde o vyšší ceny stavebních materiálů a energií, museli jsme to samozřejmě se zhotoviteli řešit. V některých smlouvách máme valorizační doložky, které umožňují legálně využívat vyhlášená procenta inflace v jednotlivých letech stavby. Tam, kde jsme doložku neměli, to řešíme ve spolupráci s Ministerstvem dopravy. V současné době se připravuje metodika valorizací cen způsobených nárůsty externích materiálových nákladů. Momentálně je v mezirezortním posuzovacím řízení. Pokud jde o velké stavby, které se nám letos podaří dokončit, je nutné zmínit hned dvě akce na čtvrtém koridoru, konkrétně mezi Soběslaví a Doubím a Sudoměřicemi a Voticemi. Tsně před koncem je také velká stavba v Praze mezi Smíchovem a Radotínem, dokončena je rekonstrukce v úseku Velim – Poříčany, prakticky hotovo je také v případě další etapy modernizace železničního uzlu Přerov. Rád bych také upozornil na dokončení hned trojice staveb mezi Brnem a Blanskem či modernizace a elektrizace trati Olomouc – Uničov – Šumperk. Některé akce budou pokračovat ještě v příštím roce. To je třeba případ modernizace železničního uzlu Pardubice či stavby Praha-Vysočany – Mstětice.
 

Co chystáme na příští rok kromě staveb, které budou pokračovat z letošního roku?

Příprava staveb na příští rok byla do značné míry ovlivněna nejistotou rozpočtu Správy železnic na rok 2023, a to jak v části týkající se zajištění provozuschopnosti, tak i v části investiční. Nicméně v některých případech jsme dospěli do fáze, kdy již nic nebrání zahájení prací. Nedávno jsme například předávali staveniště pro realizaci stavby Mstětice – Čelákovice, což je poslední dosud nerekonstruovaný úsek mezi Prahou a Lysou nad Labem. Ve stejné fázi jsme i v případě elektrizace a zdvoukolejnění trati ze Střelic do Zastávky u Brna. Ještě do konce roku bychom rádi podepsali smlouvu se zhotovitelem projektu modernizace trati z Prahy-Buben do nové zastávky Praha-Výstaviště. U dalších projektů se chystáme v blízké době vypsat tendry na zhotovitele, abychom mohli zahájit jejich realizaci ještě během příštího roku.

Říká se, že peníze jsou vždy na prvním místě. Máme zajištěný dostatek finančních prostředků na všechny plánované investice?

V tuto chvíli to vypadá, že ano. V oblasti investic i na zajištění oprav a údržby bychom měli mít k dispozici více peněz než v letošním roce. U části zdrojů je předpoklad jejich zajištění formou externího financování z úvěru Evropské investiční banky. Nedávno bylo podepsáno memorandum s EIB právě o financování výstavby železniční infrastruktury. Takto získané finanční prostředky by měly pokrýt výpadky financování ze státního rozpočtu. Díky tomu máme otevřený prostor pro další tendry na realizaci významných stavb. Pokud jde o konkrétní projekty, chystáme se vypsat výběrová řízení na zhotovitele například modernizace stanice Praha-Smíchov, zdvoukolejnění Branického mostu, optimalizace trati Karlštejn – Beroun, modernizace pražského Masarykova nádraží či traťového úseku Praha-Ruzyně – Kladno.

Realizaci projektu často komplikuje zdlouhavá příprava. Podařilo se nějak letos tento proces zkrátit a přípravu zjednodušit?

Řekl bych, že ne. Je to setrvalý stav, jednotlivé kroky v případě velkých liniových staveb jsou zdlouhavé, ve většině případů ale nejsou prodlevy na straně Správy železnic či projekčních firem. Největší handicap vidím ve všech schvalovacích a povolovacích procesech, počínaje interními či vnitrorezortními schvalovacími procesy, přes proces posouzení vlivu staveb na životní prostředí (EIA) až po územní řízení. Na to navazuje majetkové vypořádání, což je složité zejména u staveb, kde vzniká nová stopa. Ani získání stavebního povolení není úplně jednoduchou záležitostí, zejména v případech, kdy je na část našich staveb vydáváno jiným povolovacím orgánem než Drážním úřadem. Momentálně se schvaluje novela stavebního zákona, která pravděpodobně ale celý proces pro velké stavby nijak nezkrátí a nezjednoduší.

Mění se podle vašich zkušeností zájem firem o zakázky na železnici?

Zatím se nám zdá, že účast firem ve vypisovaných tendrech je velmi slušná. Velký zájem byl i o zakázky v řádech stovek milionů korun. Myslím si, že pozitivním signálem pro stavební firmy je to, že díky předpokládaným úvěrům od EIB máme zajištěno financování až na pět let.

Co vám osobně přinesl letošní rok a co očekáváte od roku příštího?

Z letošního roku mám dobrý pocit, daří se nám realizovat a dokončovat řadu velkých staveb, což vyžaduje mnohdy značné úsilí. Všichni víme, jaké byly problémy například s realizací výlukové činnosti, jaká byla zpoždění vlaků. Museli jsme vyvinout maximální snahu, abychom firmy motivovali ke zkrácení termínů. Navíc jsme řešili finanční nejistotu, což komplikovalo zahájení dalších staveb. Dnes je díky zajištěnému financování situace opačná, některé věci se proto snažíme maximálně urychlit. Do příštího roku máme určitě dobře našlápnuto.