Na počátku letošního roku bylo u nás na celkem 9358 kilometrech železničních tratí všech kategorií 7734 úrovňových křížení železniční dopravní cesty se silnicemi a dalšími pozemními komunikacemi. V přepočtu na délku tratí patříme v tomto směru na přední místo v Evropě. Právě přejezdy jsou přitom místem, kde dochází k nejčastějším střetům železničních vozidel s vozidly silničními, s chodci a cyklisty. Trochu statistiky – loni se na přejezdech stalo celkem 152 mimořádných událostí, při kterých zahynulo 28 lidí, letos do konce září jsme zaznamenali 113 těchto případů, střet s vlakem si vyžádal 23 obětí. Vedle úprav vedoucích k vyšší úrovni zabezpečení přejezdů představuje právě redukce jejich počtu další významnou cestu ke zvyšování bezpečnosti jak drážního, tak silničního provozu a jejich plynulosti.
 

Projevuje se jednodušší proces rušení

Zatímco před dvěma lety ubylo 37 a loni 52 přejezdů, letos tempo jejich rušení dále zrychluje. Projevuje se tak zjednodušení celého procesu díky novelizované legislativě, účinné od loňského roku. Ta usnadňuje řešení v případech, kdy se cesta přes jiný přejezd s minimálně stejným stupněm zabezpečení neprodlouží o více než pět kilometrů. Po individuálním posouzení a dohodě se samosprávami a dalšími dotčenými subjekty jsou rušeny především málo využívané přejezdy na polních a lesních cestách, kde Správa železnic často řeší také náhradní přístup k dotčeným pozemkům. Jde ale i o přejezdy s vysokou intenzitou dopravy, které jsou nahrazovány mimoúrovňovým křížením.

Z letos dosud zrušených přejezdů šlo v 34 případech o úrovňová křížení zabezpečená výstražným křížem, dalších 22 bylo osazeno mechanickým přejezdovým zabezpečovacím zařízením. Zanikly ale i přejezdy s výstražnými světly či závorami, často v souvislosti s modernizací tratí, například díky přeložkám v rámci modernizace 4. železničního koridoru. Zrušení křížení železnice s lesními nebo polními cestami nebo jinými nevyužívanými komunikacemi se projevuje tím, že vlaky už před nimi nemusí zpomalovat. Když je podobných míst zabezpečených často jen výstražným křížem na jedné trati více za sebou, vlak musí neustále brzdit, riziko střetu s náhodným silničním vozidlem se zvyšuje a jízda prodlužuje.

Nejvíce přejezdů se zrušilo ve středních Čechách

Plné dvě desítky zaniklých přejezdů se nacházely na území Středočeského kraje, po deseti ubylo v kraji Jihočeském a také Moravskoslezském. Naopak v Plzeňském kraji nebo například na Vysočině bylo letos zatím zrušeno pouze po jednom přejezdu. V drtivé většině zanikla křížení dráhy s místními a účelovými komunikacemi, pouze osm přejezdů se nacházelo na silnicích vyšších tříd. Obdobným tempem jako letos by mělo rušení přejezdů pokračovat i v následujícím roce. Blíží se také náhrada některých velmi sledovaných přejezdů. Jeden z nich se nachází ve Studénce, kde se stalo hned několik vážných nehod. Správa železnic intenzivně pracuje na přípravě silničního podjezdu, aktuálně běží zpracování projektové dokumentace. Samotnou realizaci předpokládáme v letech 2023 až 2024. Její zahájení je ale podmíněno získáním pravomocného stavebního povolení, ukončením majetkoprávního vypořádání se všemi dotčenými vlastníky a přidělením potřebných finančních prostředků.

Objevují se i kuriózní situace

Drážní úřad, který do procesu odstraňování přejezdů vstupuje v okamžiku, kdy obdrží žádost, eviduje i některé poměrně kuriózní situace. Aby mohl rozhodnout o zrušení přejezdu, musí nejprve stejný krok udělat příslušný silniční správní úřad. Měl se například zrušit přejezd, který kříží nevyužívanou polní cestu. O jeho odstranění ale nebylo možné rozhodnout, neboť silniční správní úřad ve svém stanovisku napsal, že k němu nevede žádná komunikace. A protože přejezd je definován jako úrovňové křížení dráhy s pozemní komunikací, neměl co zrušit a Drážní úřad tedy co odstranit.