Informační management staveb (BIM)
Jedná se o systematický přístup k pořizování, zpracovávání a uchovávání informací o stavbě po celou dobu jejího životního cyklu se dopadem na přípravu, realizaci, provoz i údržbu stavby. Zásadní změna spočívá zejména v digitalizaci stavební dokumentace a přidružených dokumentů (harmonogramů, rozpočtů, revizních zpráv apod.), ale také schvalovacích procesů i veškeré komunikace. Takový to soubor digitalizovaných informací o stavbě se označuje informační model stavby (IMS).
Hlavní část IMS tvoří digitální model stavby (DiMS) v podobě digitálního 3D modelu stavby složeného z jednotlivých elementů, které svým grafickým provedením reprezentují podobu a polohu skutečných stavebních prvků. Elementy mají na sebe navázány negrafické informace ve formě tabulek vlastností a jejich textových nebo číselných hodnot (množstevní údaje, materiálové charakteristiky, specifikace výrobků apod.).
Podmínkou toho, aby mohly mít oprávněné osoby všechna data neustále k dispozici a v aktuální podobě, je využívání IMS ve společném datovém prostředí (Common Data Environment - CDE). Toto online prostředí umožňuje, podobně jako cloudové úložiště, např. zálohovat všechny verze souborů a ukládat záznamy o aktivitách prováděných s nimi. Je možné v něm lépe organizovat práci na projektu a digitálně ji koordinovat. Mohou zde probíhat organizovaná připomínková a schvalovací řízení, ale také diskuse nad problémy formou komentářů jako na sociálních sítích. Přístup je zabezpečen systémem uživatelských účtů, které mají přiřazeny různé projektové role s různými úrovněmi uživatelských oprávnění.
Metoda BIM byla Správou železnic, státním podnikem (SŽ) nasazena na již několika desítkách stavebních projektů (tzv. pilotů). Na základě získaných zkušeností se metodicky připravuje nasazení metody BIM v širším měřítku. Jak z důvodů chystaných legislativních požadavků na národní úrovni, tak zajištění digitálního rozvoje SŽ.
Očekávání spojená s implementací metody BIM u SŽ:
- efektivnější koordinace a zkrácení celkové doby projektové přípravy staveb odstraněním
duplicitních činností souvisejících s přípravou, - nahrazení „papírových formulářů“ digitálními dokumenty s elektronickým podpisem,
transparentnost a zrychlení komunikace jak s dodavateli, tak s dalšími účastníky
veřejnoprávních řízení a s úřady, - včasné odhalení kolizních míst mezi konstrukcemi,
- eliminace ztrát informací mezi jednotlivými fázemi životního cyklu,
- automatizovaný přenos dat o stavbě z přípravy a realizace do pasportních systémů,
- zefektivnění poskytování údajů veřejné správě a veřejnosti.