Volný čas

Lokálkou na střechu české železnice a do kraje krále Šumavy

Hluboké lesy, rozsáhlé louky, nekonečná rašeliniště a mezi tím vlnící se koleje. To je kraj mezi Vimperkem, Volary a Novým Údolím, kde vlak projíždí lidskou nohou nedotčenou panenskou přírodou Národního parku Šumava.

Územím ohraničeným dvěma uvedenými městy a zaniklou osadou procházejí hned tři železniční tratě, které sem míří z různých míst Jihočeského kraje. Konkrétně se jedná o tratě z Českých Budějovic přes Český Krumlov do Černého Kříže, dále z Číčenic přes Volary do Nového Údolí a ze Strakonic do Volar. To nejkrásnější, co zde můžete vidět, nabízí jízda vlakem z Vimperka do Volar a následně do Nového Údolí. Koleje vedou také územím, které je jinak nedostupné zejména kvůli rozsáhlým rašeliništím v povodí Studené i Teplé Vltavy. Rozhodně není na místě ale zapomenout na samotný Vimperk. Historii tohoto města připomíná původně raně gotický hrad upravený později v renesančním a barokním slohu do podoby dnešního zámku. Jsou v něm umístěné muzejní expozice. Po výjezdu z Vimperka se z podhorské železnice stává pravá horská dráha, která zdolává velké převýšení širokými oblouky, řadou umělých staveb a nabízí výhledy na dominanty okolní krajiny. Jednou z nich je i impozantní, více než 120 let starý Klášterecký viadukt, který pomáhá železnici překonat údolí Arnoštského potoka. Koleje dále stoupají proti proudu řeky Volyňky až do Lipky, jedné z prvních sklářských osad na Šumavě. Daleko zajímavější je však ikonická Kubova Huť, nejvýše položená železniční stanice u nás, i když má oficiálně pouze status dopravny.
 

V okolí opravené výpravní budovy je i malé železniční muzeum. Z Kubovy Hutě lze vystoupat například na nedaleký Boubín, který patří se svými 1362 metry nad mořem k nejvyšším vrcholům české části Šumavy a ze kterého je v případě hezkého počasí krásný výhled až na panorama Alp. My ale pokračujeme vlakem dále přes Lenoru, která je známá především dřevěným krytým mostem přes Teplou Vltavu, a Soumarský most, východisko naučné stezky na Soumarské rašeliniště, až do Volar. I toto horské město a dnes významné centrum cestovního ruchu stojí rozhodně za malou zastávku. Zajímavá je například rázovitá architektura některých usedlostí v alpském stylu.
 

Po stopách Krále Šumavy

Ve Volarech přesedáme na vlak, který nás doveze do pravé šumavské divočiny. Následující stanice Černý Kříž je regionální železniční křižovatkou, stýkají se zde tratě z Volar, z Českých Budějovic a z Nového Údolí. Za Černým Křížem se údolí výrazně zužuje a vede po zalesněné stráni hory Stožec proti proudu Studené Vltavy. Horská ves Stožec je známým turistickým centrem, nejznámější cílem je nedaleká Stožecká skála se zbytky gotického hradu a dřevěnou kaplí z 18. století. Náš vlak má před sebou úsek do Nového Údolí, který je jednoznačně nejkrásnější z celé trasy. Vede hlubokým lesem v těsné blízkosti Studené Vltavy a rašeliniště Spálený luh. Zdejší divoká příroda je spojená s činností převaděčů na přelomu 40. a 50. let minulého století, působil zde i známý král Šumavy Josef Hasil. Nové Údolí leží přímo na hranici s Německem a bývalo rušnou pohraniční osadou. Dnes zde kromě jedné chalupy najdete pouze bývalý celní úřad pro pěší a malé romantické nádraží. Právě železnice udělala z Nového Údolí to, čím je dnes – rušným turistickým cílem mnoha návštěvníků od nás i ze světa. Okolí nabízí pěší výlety například k Plešnému jezeru, na místo styku hranic Rakouska, Bavorska a Čech (Trojmezí) či do sousedního bavorského městečka Haidmühle.
 

Nejkratší mezinárodní železnice

Nové Údolí je konečným bodem trati z Číčenic, v minulosti zde koleje vedly dále do Bavorska. Vzpomínkou na ně je nejkratší mezinárodní železnice na světě, kterou zde vybudovala parta nadšenců sdružená ve spolku Pošumavská jižní dráha. Na původním železničním náspu jsou znovu položené koleje přes státní hranici v délce 105 metrů, na kterých byl obnoven přeshraniční provoz. V turistické sezóně se zde můžete svézt replikou parní lokomotivy nebo šlapací drezínou. Nedaleko nádraží jsou odstaveny tři historické železniční vagóny, které slouží jako muzeum pošumavských železnic s unikátním souborem dobových fotografií bývalého nádraží Haidmühle, velkým trojrozměrným modelem bývalé osady Nové Údolí a dalšími zajímavostmi.