Stavba začala loni v lednu budováním základů na obou březích přehrady. Na táborské straně jsou zasazeny hluboko do původní skalní stěny, při trhacích pracích bylo nutné použít odstřely hornin. „Při hloubení základů jsme využili současně probíhající stavby nového přepadu na hrázi Orlické přehrady, při které se musela upustit část vodní nádrže. Voda byla na rekordně nízké úrovni, nemuseli jsme tak dělat žádná další opatření, aby nám neprosakovala do základů oblouku,“ říká Petr Žákovec ze Stavební správy západ, který má stavbu pod bedlivým dozorem.

Patky pro oblouky se pak betonovaly vzhledem k jejich masivnosti na tři etapy. Následovala stavba mostních pilířů a realizace samotného oblouku. „Ten stavíme metodou letmé betonáže. Na patu základu se postavila speciální konstrukce pro betonážní vozík a začala stavba první lamely. Nejprve se vždy provede vyztužení dané části a následně zabednění a betonáž. Pak se vozík posune dopředu po vybudované části oblouku a celý postup se opakuje,“ popisuje Petr Žákovec. Oblouk se staví současně z obou břehů proti sobě.

Aby se dokončená část oblouku udržela ve správné poloze, je nutné instalovat táhla, která jsou přes pilíře a dočasně postavené pylony zakotvena do základu na obou březích přehrady. Každá lamela oblouku je takto postupně vyvěšena. Pylony jsou 21,6 metrů vysoké, po spojení oblouku se odstraní a v případě zájmu budou po metrových kusech k dispozici za odvoz k jinému využití. Obě části oblouku se spojí do konce letošního roku, plán je polovina prosince, podle Petra Žákovce je celá stavba v souladu se schváleným harmonogramem. Následovat bude rozebrání konstrukce s betonážními vozíky a dokončení mostovky. Ta je v současně době hotová na obou stranách v krajních třech polích a spojuje hlavy pilířů.

Samotný most bude hotový na konci listopadu příštího roku, kdy se na něj převede doprava z původního. Předcházet tomu ale budou úpravy na okolí mostu. Bude se muset odtěžit násep současné trati, vybudovat nový pro trať v nové stopě, na písecké straně mostu bude nutné rozšířit současný zářez. Pak ještě proběhnou dokončovací práce. A s jakým největším problémem se stavaři museli dosud vyrovnat? „Nejhorší bylo vystřílet prostor pro základy ve skále na táborské straně a pak vymyslet, jak nákladní auta překonají poměrně značný výškový rozdíl od břehu Vltavy k horní úrovni údolí na písecké straně. Vše se ale povedlo vyřešit,“ prozrazuje Petr Žákovec. Ten má za sebou mimo jiné realizaci výměny mostu nad Hracholuskou přehradou, srovnávat obě akce prý ale není dost dobře možné. „Na Hracholuskách šlo o výměnu mostu na zachované spodní stavbě, byť s použitím unikátní technologie, tady stavíme nový most prakticky na zelené louce,“ dodává.